ČEZ za 150 milionů zmodernizuje vodní elektrárnu Slapy. Zvýší její účinnost

vodní elektrárna Slapy

vodní elektrárna Slapy Zdroj: ČTK

Rekonstrukce v hodnotě 150 milionů korun dovolí vodnímu dílu dodávat „zelenou“ energii dalším čtyřem tisícům domácnostem.

Po Orlíku druhá nejvýkonnější vodní elektrárna Vltavské kaskády začala s modernizací jednoho ze svých tří soustrojí. Majitel slapské vodní elektrárny, společnost ČEZ, chce díky investici 150 milionů korun zvýšit objem vyrobené elektřiny o deset gigawatthodin ročně, zhruba o pět procent.

„Elektrárna loni pokryla spotřebu téměř osmdesáti tisíc domácností, přičemž modernizace soustrojí, jejíž součástí je výměna turbíny i rekonstrukce generátoru, zvýší počet potenciálně zásobovaných domácností o další čtyři tisíce,“ vyčísluje ředitel Vodních elektráren ČEZ Petr Maralík, podle něhož mají být úpravy hotové do konce příštího roku.

Zmodernizované soustrojí bude zároveň šetrnější k životnímu prostředí. Podle Romana Pospíšila, specialisty programu obnovy zařízení Vodních elektráren ČEZ, se sníží objem olejové náplně o 95 procent – z tisíců na stovky litrů.

ČEZ očekává, že investice se díky vyšší výrobě vyplatí také ekonomicky, návratnost se odhaduje do deseti let. K tomu přispěje také vyspělejší automatizace elektrárny. Zatímco v době spuštění vodního díla v ní pracovalo osmdesát lidí, dnes jich je pouze čtrnáct a i toto číslo se do budoucna může snížit.

Podle předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpána Chalupy už ale velké vodní elektrárny narážejí na své limity. Nové už není kde stavět a efektivní zvýšení výroby u těch stávajících je už téměř vyčerpané. Další rozvoj vodních elektráren proto spatřuje v mnohem rozsáhlejším uplatnění menších zdrojů do deseti megawattů instalovaného výkonu. V Česku jich je v provozu přes 1600 a ročně vyrobí zhruba 1100 gigawatthodin elektřiny. Podle expertů komory lze přitom počet těchto děl zvýšit o dalších sedm set. „Ročně by mohly vyrobit zhruba 240 gigawatthodin, což odpovídá průměrné roční spotřebě asi 100 tisíc domácností. Zásadní překážkou jsou ale komplikované povolovací procesy ve stavebním řízení. Co dříve trvalo měsíce, dnes trvá roky,“ říká Chalupa.

Krom toho mají vodní elektrárny i další nevýhodu, která je typická pro obnovitelné zdroje energie – jsou závislé na počasí a musí čelit stále proměnlivějším klimatickým podmínkám. „Na výrobu elektřiny z vody mají dopad nepravidelnosti a nestálost počasí, které přináší změna klimatu. Vedle sucha jde i o velké deště. Když stejné množství vody, které dříve napršelo za tři měsíce, spadne za dva dny, vodní elektrárny takový objem nedokážou efektivně zpracovat,“ vysvětluje Chalupa.

Vodní elektrárna Slapy má celkový instalovaný výkon 144 megawatt, přičemž loni dodala do sítě 194 gigawatthodin elektřiny. Vyrábí takřka výhradně v období ranní a večerní špičky, kdy jsou ceny silové elektřiny vyšší, jindy se výroba i vzhledem k přírodním podmínkám nevyplatí.

Souhrnný instalovaný výkon vodních elektráren včetně těch přečerpávacích dosahuje na území České republiky zhruba 2272 megawattů, což je zhruba pět procent veškerého tuzemského výkonu. Loni tyto elektrárny vyrobily přes tři terawatthodiny, tedy zhruba 3,7 procenta čisté výroby v Česku.