Další spor Babiše a Mládka, nyní o poplatky za těžbu

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: Martin Pinkas, Euro

Ministr financí Andrej Babiš se chystá na střet se šéfem rezortu průmyslu a obchodu Janem Mládkem. Nejdříve ho připravil o zásluhy v případě prodloužení těžby v dole Paskov a teď se vložil do chystané změny poplatků, které stát inkasuje od firem za vytěžené nerosty. Mládek minulý týden ohlásil, že chce platby zvýšit a upravit jejich rozdělování.

O pár dnů později ministerstvo financí přišlo s tím, že se poplatky za hnědé uhlí mají zvýšit více než šestkrát a u dalších nerostů na dvojnásobek. Státní rozpočet by na tom vydělal tři miliardy korun. Jenže Babišovi lidé o tom podle informací deníku E15 vůbec nejednali s rezortem průmyslu, pod který těžba patří.

„Jde o návrh ministerstva financí. Předpokládáme, že bude přijat kladně,“ říká Michal Žurovec z tiskového oddělení financí. V rezortu průmyslu ale aktivita financí a její načasování vyvolalo údiv.

Finance pouze opakují staré návrhy

„Ministerstvo financí nepřichází s ničím novým, pouze zopakovalo návrhy, které už před rokem zpracoval rezort průmyslu ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí a Českým báňským úřadem. Není nám ale známo, odkud ministerstvo financí čerpá údaje o finančním přínosu pro veřejné rozpočty,“ kontruje za průmysl mluvčí Tomáš Loskot.

Rezort nejdřív chce, aby báňský úřad zpracoval analýzu, jaké zvýšení úhrad je pro 250 těžařů v Česku ještě únosné. Ti nyní platí státu za rok 600 milionů korun. Dvě třetiny poplatků připadají na těžbu uhlí.

Jde o peníze

Za návrhem ministerstva financí je zjevná snaha získat co nejvíce peněz pro státní rozpočet. Dosud jde čtvrtina z úhrad státu a zbytek obcím. Babiš chce tento poměr otočit. I tak by si ale obce polepšily podle jeho výpočtu zhruba o 600 milionů korun. Celkem se mají platby z nerostů zvednout na 4,2 miliardy korun.

Placení likvidace
Návrh ministra Mládka vychází z kauzy dolu Paskov, na jehož likvidaci firma OKD údajně nevytvořila rezervy. Jejich výši určují úřady tak, aby zdroje stačily na uvedení pozemku do sjednaného stavu. Pravidelně odváděná částka se přitom rozpočítává podle množství vytěžitelného nerostu.

Způsob rozdělování plateb hodlá změnit také ministr průmyslu Mládek. Konkrétní představu zatím nesdělil. Ministerstvo nicméně chce navázat na předchozí práci na velké novele horního zákona z roku 2012. Tehdy se uvažovalo, že podíl obcí se sníží na 35 procent, podíl státu, který z těchto peněz financuje rekultivace a geologický průzkum, vzroste na 30 procent a nově 35 procent z plateb dostanou kraje, kde se nerosty těží. Ministerstvo financí ale ve svém konkurenčním návrhu o podílu krajů nechce vůbec slyšet.

Mládek by rád měl novelu hotovou do konce letošního roku. Část z plánovaného zvýšení, které dopadne především na těžaře hnědého uhlí, by se podle ministra průmyslu měla dát stranou na rekultivace dolů a lomů. Vznikla by tak pojistka pro případ, že by těžař zkrachoval a nevytvořil na zahlazení těžby dostatečnou rezervu.

Stát chystá „malé prolomení limitů“. Chce 180 milionů tun uhlí z dolu Bílina