Desítky českých firem se chystají na výrobu 210 švédských bojových vozidel pěchoty CV90. Tuzemské firmy mají zajistit výrobu minimálně čtyřiceti procent komponent a získat také oprávnění na kompletní servis všech obrněnců po celou dobu jejich životnosti.
Hlavním integrátorem dosud největšího investičního projektu ministerstva obrany s předpokládanou cenou 51,7 miliardy korun s DPH bude státní podnik VOP CZ. Jeho partnery se stanou například Excalibur Army z Czechoslovak Group, Meopta, Ray Service, Poličské strojírny, VR Group, Pramacom-HIT nebo Moog Brno. Podle informací deníku E15 půjde o více než třicet podniků obraného a bezpečnostního průmyslu. Čtyřicetiprocentní podíl na zakázce jim má přinést 21 miliard korun.
Rezort obrany nyní dokončuje třístranná jednání se švédskou vyzbrojovací agenturou FMV a výrobcem vozidel BAE Systems Hägglunds AB. „Švédští partneři potvrdili rozsah zapojení českého průmyslu. Jednání projektových týmů stále probíhají, ladí se detaily spolupráce. V únoru proběhne průmyslový den pro české firmy, které BAE Systems vybrala. Dostanou přesnější informace o zapojení do projektu,“ řekl první náměstek ministryně obrany František Šulc. Dodal, že kupní cenu v maximální výši 51,684 miliardy korun Švédové garantují do konce června.
Představitelé některých podniků však pod podmínkou anonymity uvedli, že stále nemají s BAE Systems podepsané smlouvy o smlouvách budoucích vázané na uzavření kontraktu mezi dodavatelem obrněnců a ministerstvem. „Od listopadu bylo podepsáno s průmyslovými partnery už jedenáct memorand o porozumění, další jsou v procesu. Jednání intenzivně pokračují, v posledních týdnech jsme byli v kontaktu se všemi potenciálními spolupracovníky,“ uvedl mluvčí BAE Systems Zdeněk Soudný.
Úřad Jany Černochové (ODS) očekává, že přibližně do měsíce obdrží oficiální nabídku švédské vlády na nákup více než dvou stovek obrněnců. Smlouvu se švédskou agenturou FMV a výrobcem by česká strana chtěla uzavřít do konce května. První nové CV90 rezort očekává v roce 2026.
Ministerstvo zároveň uzavře mezivládní dohodu s agenturou FMV, která do většího detailu než zmíněná třístranná smlouva rozpracuje zapojení švédské vlády jak do dodávek, tak především do následného užívání vozidel a výcviku českých vojáků včetně velitelů, operátorů a techniků. „Uzavřením mezivládní dohody Česko získá garance mimo jiné na údržbu a opravy po dobu desítek let,“ dodal Šulc.
Některé poslance sněmovního výboru pro obranu zajímá, zda tuzemské podniky budou skutečně vyrábět celé součásti nebo důležité komponenty CV90. Důvodem jsou informace z dřívějška, podle nichž měla státní zbrojovka VOP CZ mimo jiné plnit roli obchodního prostředníka mezi zahraničními subdodavateli a českým ministerstvem, jemuž by účtovala přirážky.
„Na nejméně čtyřicetiprocentním podílu pro české firmy trváme, naplní ho práce českých rukou,“ ujistil náměstek pro vyzbrojování Lubor Koudelka.
Přes 150 pásových vozidel pěchoty CV90 kupuje i Slovensko. Cena za jeden stroj vychází o zhruba 30 milionů korun nižší. Podle zástupců ministerstva si Česko připlatí za nejrůznější speciální výbavu, protože poptává sedm různých modifikací obrněnců.
Rozdíl je i v hlavním zbraňovém systému. Zatímco slovenská armáda žádá kanon ráže 35 milimetrů, české vojsko si vystačí s ráží 30 milimetrů. „Pětatřicetimilimetrový kanon dokáže využívat i pokročilejší typy munice, jimiž lze likvidovat například drony,“ míní člen výboru za ANO Pavel Růžička.
Tento argument odmítl první zástupce náčelníka generálního štábu Ivo Střecha. „Analýza Univerzity obrany ukázala, že jsme se rozhodli správně. Třicetimilimetrový kanon je stále hlavní zbraní pro české mechanizované jednotky, budou ho mít i modernizované transportéry Pandur s novými zbraňovými věžemi,“ reagoval na výhrady poslance Střecha.
O zahájení jednání se Švédskem cestou mezivládní dohody rozhodla současná vláda v polovině minulého července. Vojsko poptává nová pásová vozidla pěchoty z důvodu náhrady zastaralých BVP-2 sovětské konstrukce, které se licenčně vyráběly v bývalé ČSSR v letech 1987 až 1989.
CV90 je označení typové řady švédských bojových vozidel vyvinuté ve druhé polovině osmdesátých let. Do služby byly poprvé zařazeny v roce 1993 a od té doby se účastnily ostrých bojových akcí. Podle údajů výrobce nyní využívá 1280 těchto strojů v patnácti variantách sedm zemí. Jde o Švédsko, Norsko, Dánsko, Finsko, Estonsko, Nizozemsko a Švýcarsko. Česko a Slovensko objednávají pátou verzi CV90 MkIV, která podle BAE Systems přináší vyšší rychlost, vylepšenou pohyblivost a v kombinaci s moderní IT architekturou podporuje i budoucí upgrade.
