Rezort přezkoumával zásoby uhlí v rámci řízení o posouzení vlivu další těžby v dole Nástup Tušimice na životní prostředí. Ve svém stanovisku uvádí, že Severočeské doly plánují od letošního ledna do vyuhlení vyprodukovat 250 milionů tun paliva. V rámci nynějšího povolení se má vytěžit 32 milionů tun a následně do roku 2029 dalších 200 milionů. Poté zbude už jen 18 milionů tun, což má elektrárnám vystačit jen na dva až tři roky.
ČEZ tak dojde uhlí pro Prunéřov již kolem roku 2031. Ekonomickou návratnost bude ale mít elektrárna nejdříve v roce 2040. „ČEZ, případně stát jako jeho vlastník, by měl ihned zareagovat a investici do Prunéřova přehodnotit. Jinak hrozí, že nám tu za erární miliardy vznikne ekonomicky nesmyslný, předražený pomník špatného rozhodování managementu v čele s Martinem Romanem,“ řekl právník Ekologického právního servisu Jan Šrytr.
Ekologický právní servis opakovaně namítal nedostatek uhlí pro Prunéřov v povolovacích řízeních, poukázal na něj také Nadační fond proti korupci či poslankyně Kateřina Klasnová. Podle Šrytra aktuální stanovisko MŽP jejich názor potvrzuje.
Protikorupční fond před měsícem dokonce zveřejnil nahrávku, která údajně zachycuje nátlak lobbisty Miloslava Kožnara na blíže neurčeného člověka ze státní správy, který na nesrovnalosti kolem Prunéřova a Severočeských dolů upozorňoval. Kožnar na nahrávce vyjadřuje obavu, že akcie ČEZ ztratí v případě zveřejnění informací hodnotu.
Zástupci ČEZ ale tvrzení ekologů ohledně možného nedostatku uhlí trvale odmítají. „Vzhledem k tomu, že součástí strategie ČEZ je výrazně nižší roční využití zdrojů a také odstavování dožívajících uhelných zdrojů, pak se proces vytěžování uhlí podstatně zpomalí,“ uvedli již dříve zástupci energetického gigantu.
