Norové začali pátek nazývat „fridag“, tedy volný den, uvádí ve své nedávné zprávě norský statistický úřad. Státní dráhy hlásí, že příměstské vlaky v okolí Osla bývají v pátek méně obsazené, provozovatel mýtných bran dodává, že doprava je v pátek a pondělí výrazně slabší než v jiných všedních dnech.
Podle OECD Norové za rok odpracují přibližně 1420 hodin, zatímco průměr OECD je okolo 1760 hodin. Hodinová mzda zaměstnanců v průmyslu je přitom nejvyšší na světě, přibližně dvojnásobná ve srovnání s USA, Japonskem, Itálií či Velkou Británií, vyplývá z dat amerických statistiků.
Holandská nemoc
Trendu už si všimli i norští politici a velcí zaměstnavatelé. „Daří se nám tak dobře, že přesouváme průmysl a pracovní místa do zahraničí a netrápí nás to, protože se máme tak dobře – ale jen se obelháváme,“ řekl deníku Financial Times norský ministr dopravy a místopředseda strany Progress Ketil Solvik-Olsen.
Podle něj zemi hrozí takzvaná holandská nemoc. Země, která objeví rozsáhlé přírodní bohatství, čelí vysoké poptávce po této surovině a růstu své měny, což poškozuje konkurenceschopnost jejích vývozců v jiných odvětvích. Až Norsku dojde ropa, ekonomika se prudce propadne, protože přijde o svůj jediný pilíř, varuje Solvik-Olsen.
„Je to skoro nevyhnutelné, když jsou věci tak dobře po tak dlouhou dobu,“ myslí si šéfa svazu zaměstnavatelů NHO Kristin Skogen Lund. „Moje děti, kterým je 14 a 11 let, nepoznaly nic jiného než blahobyt. Samozřejmě nás to ovlivňuje,“ dodala.
Zásoby se tenčí
Výnosy z ropy Norsko ukládá do státního fondu ve prospěch budoucích generací, který má nyní hodnotu přes 16 bilionů korun. Snaží se tak co nejvíce oddělit zbytek ekonomiky od vlivu ropného bohatství. Ekonomové ale upozorňují, že navzdory této snaze hospodářství velmi citlivě reaguje na pohyb cen ropy.
Kvůli ztenčování ropných zásob navíc může přísun peněž do státní poklady během několika let zpomalit. „Celý boom ropného průmyslu se blíží ke konci,“ předpověděl Knut Anton Mork, hlavní ekonom norské Handelsbanken. Na odvětví přitom závisí řada pracovních míst lidí, kteří by kvůli slabosti zbytku hospodářství těžko hledali uplatnění jinde.
Nemocní Norové
Hlavní riziko přitom experti nespatřují v nedostatku pracovních míst, ale právě neochotě pracovat. To ilustruje i rozšíření výrazu „nave“, který odkazuje ke zkratce norského úřadu práce NAV, starajícího se i o výplatu podpory v nezaměstnanosti. Nave se předloni stalo norským slovem roku.
Dalším fenoménem je vysoká nemocnost. Přestože podle statistik světových zdravotnických organizací se Norové těší dobrému zdraví, podle OECD je 5,5 procenta Norů obyvatel na nemocenské. Tak vysokou nemocnost nevykazuje žádný jiný z 33 členských států organizace.
Ropnému fondu, který má zajistit blahobyt i v budoucnosti, ale zatím daří. Každoroční mnohamiliardové výnosy země investuje do akcií a majetku po celém světě. V roce 2012 fond vynesl úrok 13 procent.
