Evropské energetické a průmyslové firmy si mohou na chvíli oddechnout. Emisní povolenky, tedy oprávnění vypustit do vzduchu tunu oxidu uhličitého, stojí nejméně za posledních zhruba čtrnáct měsíců. V úterý mohly podniky pořídit jednu povolenku za 72 eur, tedy za cenu asi o 13 eur nižší než v říjnu. Přitom ještě v únoru vyšla jedna povolenka na rekordních sto eur.
Nižší ceny povolenek mají podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora hned několik příčin. „Jde o souběh nižšího výkonu evropských ekonomik, kdy emisně náročné provozy nepotřebují tolik povolenek, vyšší výroby obnovitelných zdrojů energie a také vyššího objemu povolenek, který zamíří do aukcí dříve, než se očekávalo.“
Dříve Evropská komise plánovala, že část povolenek budou moci podniky vydražit až mezi lety 2027 a 2030. Kvůli programu na podporu oživení a odolnosti zemí Evropské unie ale tyto dražby předsune už na následující roky. Přesto, oproti roku 2020 jsou povolenky stále zhruba třikrát dražší.
Nižší ceny emisních povolenek se podle Gavora na energetickém trhu projevují už dnes. Jedna megawatthodina na lipské energetické burze, která je pro střední Evropu referenční, stojí u ročního kontraktu zhruba 114 eur. To je téměř o pětinu méně než v polovině října.
Energetický expert think tanku Bruegel Georg Zachmann očekává, že současný pokles cen povolenek je spíše krátkodobou epizodou. Mechanismus postupného snižování jejich celkového počtu do budoucna podle něj zajistí, že v delším horizontu opět zdraží.
Pokud se ale emisní povolenky přece jen nějakou dobu udrží níže, může to mít konkrétní dopady i na české podniky. Například společnost ČEZ každoročně vyhodnocuje hospodářskou situaci u černouhelné elektrárny Dětmarovice, jejíž provoz chtěla už dříve ukončit. Právě cena povolenky má na konečný termín odstavení elektrárny zásadní vliv. Prodloužení její životnosti o další rok nahrává i nízká cena černého uhlí. Loni v létě tuna černého uhlí stála i 400 dolarů, tedy zhruba trojnásobek co dnes. ČEZ tak aktuálně předpokládá, že tento zdroj odstaví až po topné sezoně končící na jaře roku 2025.
Navzdory meziročně nižším cenám povolenek, uhlí i plynu bude většina tepláren zdražovat. Hlavním důvodem je podle argumentů Teplárenského sdružení ČR zrušení loni schválené podpory tepláren ve výši 17 miliard korun, která měla teplárnám kompenzovat loňské vysoké ceny paliv a kterou vláda stopla kvůli úsporným opatřením. ČEZ také upozorňuje, že se do rostoucích cen tepla propisuje i všeobecný růst nákladů způsobený vysokou inflací.
Emisní povolenky jsou klíčové i pro provoz oceláren. V problémech se momentálně ocitá hned několik z nich, například Liberty Ostrava. Na rozdíl od energetiky se ale podniky z těžkého průmyslu mohou těšit na rok 2026, kdy má začít platit uhlíkové clo, čímž by se měla narovnat konkurenceschopnost mezi evropskými a mimoevropskými provozy, které dosud ekologickou zátěž tolik řešit nemusely.
