Projekt SOUTH STREAM pokračuje
Výstavba plynovodu SOUTH STREAM prozatím pokračuje v plánovaném scénáři. Gazprom nedávno podepsal dohodu se švýcarskou firmou Allseas Group o výstavbě druhé řady plynovodu v Černém moři a také předběžnou dohodu s rakouskou firmou OMV o výstavbě části plynovodu, která končí v Rakousku. Projekt zůstává nadále prioritou vlády Itálie. Přípravné práce na výstavbě svého úseku SOUTH STREAM nezastavilo ani Bulharsko, které je v Evropě prvním územím projektu. Druhá větev plynovodu by pak měla přes Řecko vést právě do Itálie. Dodávky pro výstavbu South Stream už podepsala také řada německých firem. Zakázku na elektrotechnické systémy nedávno dostal německý koncern Siemens. Další německý kolos Europipe (výrobce potrubí) dostal zakázku na výstavbu téměř poloviny podzemní části plynovodu o délce 931 kilometrů. Z ruské části má významné dodávky na projektu společnost Stroytransgaz, která se v Čechách podílela na budování plynovodu Gazela, který byl v loni uveden do provozu. Otázkou je, jakou roli sehrají české firmy.
| Trasa |
|---|
| Trasa plynovodu povede přes území Srbska a Maďarska a jeho konečným cílem bude město Baumgarten v Rakousku. |
Plyn jistí Gazela
V energetickém mixu Česka činí dodávky surovin z Ruska přes 60 procent. ČR posílila svoji energetickou bezpečnost i postavení tranzitní země výstavbou plynovodu Gazela. Česko se tak napojilo na zemní plyn z nových ruských zdrojů, který do Evropy proudí přes rusko – evropský plynovod Nord Stream. Největší současná energetická stavba v Česku stála necelých deset miliard korun.
Jádro v českém energetickém mixu
V moderované diskuzi akce Business Cafe deníku E15 se zmiňovalo také téma energetické koncepce a soběstačnosti ČR. Dostalo se také na otázky, o významu dostavby JE Temelín pro české jaderné firmy, které stále patří na mezinárodní špičku oboru s technologickým know-how.
Podle zástupců podnikatelů se pro udržení konkurenceschopnosti musí stavět a Temelín firmy označovaly za nezbytnou injekci pro přežití na mezinárodním trhu. V případě Temelína ovšem došlo k tomu, že stát nedal záruky za výkupní ceny elektřiny a tendr byl zrušen. To je v tuto chvíli nutné považovat za holý fakt – ztracených pět let, tun technické dokumentace, či miliard korun nebo manažery zbytečně prolétaných milionů kilometrů. Hi-tech technologie se ovšem dále vyvíjejí. Řada českých firem, musela už před lety začít modernizovat výrobu, aby mohly dodávat pro nové technologie. V této souvislosti lze jmenovat Kabelovnu Kabex, která plní dodávky pro jaderné elektrárny ruské technologie VVER. Řečníci se v diskuzi shodli na jednoznačné nutnosti využití jádra v energetické strategii země i přes zrušení temelínského tendru. „Jednoznačně podporujeme jádro v českém energetickém mixu, “ řekl Jaroslav Hanák, prezident Svazu obchodu a průmyslu (SPD).
Na dlouholetý bezporuchový provoz jaderné elektrárny Dukovany s technologií VVER upozornil Vladimír Plašil. „Právě o tyto kladné zkušenosti spolupráce se nyní musíme opřít a v obchodu s Ruskem pokračovat,“ uvedl.
MPO po zrušení temelínského tendru vyhlásilo přípravu koncepce rozvoje jádra v zemi. Ta se bude týkat i JE Dukovany, její životnosti i možnosti případné dostavby.„V jaderné energetice je nutná velká uvážlivost, a proto dávám přednost konzervativnímu evolučnímu řešení před revolučním. Z důvodů bezpečnosti je vždy užitečné opírat se o odzkoušená řešení a neopouštět je pokud prokazatelně neexistuje řešení lepší,“ říká respektovaný odborník František Hezoučký, který postupně pracoval na všech českých i slovenských jaderných elektrárnách.
| České jádro |
|---|
| Český jaderný průmysl vznikal v padesátých letech minulého století na základě ruské technologie VVER, která je dnes na mezinárodní špičce. Škoda JS je firma, která stála u zrodu jaderné energetiky v bývalém Československu a v současnosti patří v tomto oboru mezi globální hráče. Nepřetržitá česko-ruská spolupráce v jaderné energetice trvá přes 50 let. |
Dodávky paliva
Jaderná elektrárna Temelín od roku 2009 používá palivo firmy TVEL poté, co tato zvítězila v roce 2006 v tendru nad americkým Westinghouse. Problémy s provozem palivových článků Westinghouse v temelínských reaktorech si vynucovaly častější a delší odstávky. Potíže s americkými palivovými články měly i na jihoukrajinské jaderné elektrárny. Tam v rámci experimentu, financovaném zpočátku od roku 1998 americkým ministerstvem energetiky začaly širší dodávky paliva v roce 2008. Pak podle informací Energoatomu (státní ukrajinské korporace, která provozuje všechny čtyři jaderné elektrárny v zemi) byly na produkci Westinghouse zjištěny deformace a poškození. Energoatom prohlásil projekt za nepodařený i s ohledem na výdaje, které nesla ukrajinská strana. Následně v roce 2010 Ministerstvo paliv a energetiky Ukrajiny vybralo ruský TVEL v soutěži s Westinghouse, pro výstavbu továrny na jaderné palivo na Ukrajině. Podle medií chce nyní ukrajinská státní jaderná korporace Energoatom prodloužit smlouvy s americkou Westinghouse na dodávky jaderného paliva až do roku 2020, aby mohly realizovat původně plánované objemy dodávek. Prozatím hlavním dodavatelem palivových článků do země ale stále zůstává ruský TVEL.
