Energetická krize ohrožuje zelené politiky. V USA prvně od roku 2014 roste spotřeba uhlí
Globální energetická krize může mít zásadní dopad na klimatické plány západní civilizace. Například ve Spojených státech letos poprvé po sedmi letech vzroste kvůli vysokým cenám elektřiny a plynu spotřeba uhlí. Tamní uhelné elektrárny vyrobí o 22 procent více energie než loni, odhaduje americká vládní agentura EIA. Na tom, zda nynější problémy zelenou transformaci urychlí, nebo zkomplikují, se však odborníci neshodnou.
Takřka všechny státy na světě se potýkají s krachy dodavatelů energií a s rostoucími cenami tepla a paliv. Situace je kritická zejména v Evropě a v Číně, kde už nastávají blackouty. Vedle domácností pociťují silné dopady i mnohá průmyslová odvětví od automobilek a oceláren až po papírny či pěstírny zeleniny.
Některé podniky už byly dokonce nuceny odložit zelené ambice a vrátit se ke „špinavějším“ energiím. Třeba britský nákladní dopravce Freightliner minulý týden oznámil, že kvůli drahé elektřině začne opět používat vlaky na naftu.
Přetrvávající potíže znamenají těžkou ránu pro politiky, kteří hlásají rychlý odklon od fosilních paliv. Uznávaný americký expert na mezinárodní vztahy Walter Russell Mead v komentáři pro deník The Wall Street Journal upozorňuje, že přísné klimatické cíle prezidenta USA Joea Bidena mohou ekonomicky a politicky oslabit západní svět, a naopak posílit ropné velmoci s autoritářskými režimy, jako jsou Rusko, Írán či Saúdská Arábie, proti nimž se Bidenova administrativa paradoxně snaží bojovat.
Největší světoví znečišťovatelé a jejich emisní cíle
„Prezident Biden si možná brzy bude muset vybrat mezi svou klimatickou politikou a celkovou národní strategií,“ píše Mead a zároveň varuje, že zdražující účty za elektřinu a benzin budou vrážet klín mezi ekologické aktivisty a střední a nižší třídu všude ve světě.
S tím, že Západ by měl ve svém tlaku na rychlé dosažení uhlíkové neutrality zvolnit, souhlasí i někteří tuzemští ekonomové. „Podle mého názoru by se měl zpomalit přechod na čistě obnovitelné zdroje a větší prostor by mělo dostat jádro,“ říká Tomáš Pfeiler z makléřské společnosti Cyrrus. „Odklon od špinavých zdrojů je uskutečnitelný. Nicméně ještě nějakou dobu se neobejdeme bez jádra a plynu,“ dodává.
Jiní experti se zase domnívají, že nynější energetická krize může naopak přimět vlády, aby v zelené politice přitvrdily a mohutněji investovaly do alternativních zdrojů.
„Myslím, že je třeba oddělit krátkodobý problém od dlouhodobé vize. Čistě ekonomicky mohou vysoké ceny špinavých energií zrychlit přechod k obnovitelným zdrojům, jejichž vstupní náklady jsou téměř konstantní za předpokladu, že slunce nepřestane svítit a vítr foukat,“ tvrdí hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
„Kdyby došlo na lámání chleba, stále existuje možnost termíny zelené politiky o pár let posunout. Toto by ale nemělo přinést snadné výdělky těm, kdo spekulovali, že žádné změny na energetickém trhu nenastanou, a tudíž třeba včas nenakoupili dost emisních povolenek,“ myslí si Sobíšek.
Komentátor americké CNN Henning Gloystein je přesvědčen, že potrvá roky a možná i desítky let, než čisté zdroje energie, jako je třeba vodík, dokážou plně nahradit fosilní paliva. Spíše než na uhlí by ale podle něho měly státy v přechodném období spoléhat na zemní plyn.
„Uhlí v současnosti pokrývá jen čtvrtinu globální energetické poptávky, ale pochází z něj téměř čtyřicet procent všech emisí skleníkových plynů,“ podotýká Gloystein.
