Evropští byznysmeni vyzývají Čínu, aby zlepšila management opatření přijatých kvůli tamní energetické krizi. Evropané tvrdí, že některé jejich společnosti působící v zemi dostávají až v noci zprávy o tom, že druhý den mají zastavit produkci ve svých továrnách. Do velkých problémů se mezitím dostává i Indie, kde docházejí zásoby uhlí. Osmdesát procent tepelných elektráren je v kritickém stavu a mnohá místa se už potýkají s blackouty.
Klíčové čínské průmyslové regiony varují před prohlubováním energetické krize, kvůli které vláda už v září přikročila k šetření elektrickou energií, což dopadlo na řadu továren. Peking se snaží navýšit dodávky uhlí z místních dolů do elektráren, příliš se mu to ale nedaří, a to i kvůli současným povodním v zemi.
Řada průmyslových provozů funguje jen několik dní v týdnu, některé mají nařízené i delší odstávky. Banka Goldman Sachs odhaduje, že krizí bylo zasaženo 44 procent průmyslové aktivity, a snížila tak výhled čínského hospodářského růstu o jeden procentní bod pro třetí čtvrtletí a o dva pro poslední kvartál. „Omezení dodávek elektřiny v Číně přispěje k hospodářskému napětí, což bude mít vliv na růst HDP v roce 2022,“ varovala také agentura Moody’s.
Představitelé Obchodní komory Evropské unie v Číně si ve středu stěžovali, že plánování omezení výroby je chaotické. Podle nich továrny se stovkami až tisícovkami zaměstnanců dostávají pokyny pouhé hodiny dopředu. Komora uvádí, že sdružuje 1700 členů, působících v mnoha regionech Číny. Neupřesnila, kolika z nich se odstávky dotkly.
Největší světoví znečišťovatelé a jejich emisní cíle
„Potřebujeme mnohem lepší komunikaci ze strany vlády, abychom našim společnostem pomohli se s tím vyrovnat. Nežádáme privilegia, pouze čitelnost,“ uvedl podle Bloombergu šéf komory Jörg Wuttke. Předvídatelnost je podle sdružení o to důležitější, že se nedostatek energie potáhne přinejmenším do jara. Na zastavení výroby u svých dodavatelů si už dříve stěžovaly kupříkladu společnosti Apple a Tesla.
Experti očekávají v důsledku odstávek globální nedostatek zboží z Číny, mimo jiné textilních výrobků. Jistou úlevu by mohlo přinést uvolnění cen elektřiny z uhlí. Elektrárny se totiž potýkaly se zvyšováním nákladů na pořízení surovin, které nemohly kompenzovat zdražením, mnohým i proto došly zásoby. Současná situace každopádně vyvolala debatu o efektivitě centrálního plánování v energetickém sektoru.
Do stále větších potíží se dostává také sousední Indie, která je na elektřině z uhlí závislá ze sedmdesáti procent. Jeho zásoby však i v indických elektrárnách poklesly na bezprecedentně nízkou úroveň, většina z nich hovoří o kritickém stavu, kdy jim palivo může dojít do týdne. Některé indické státy už čelí výpadkům elektrického proudu trvajícím až čtrnáct hodin denně.
Také v Indii přispívá k problémům se zásobováním špatné počasí, podle některých expertů ale na vině není nedostatek samotné suroviny. „Současná krize je způsobena špatným předvídáním, plánováním a zásobováním,“ řekl deníku The Guardian Sunil Dahiya ze Střediska pro výzkum energie a čistého ovzduší.
Také podle dalších názorů se elektrárny řádně nepřipravily na oživení po koronaviru a na nárůst poptávky po elektřině. Někteří odborníci dodávají, že stagnovala rovněž instalace obnovitelných zdrojů, které by nedostatek uhlí jinak mohly přinejmenším částečně vykrýt. Problémy v Indii mohou trvat až půl roku, zaznívá z ministerstva energetiky.
