„Je vidět snaha o poevropštění energetické politiky. Jenže to naráží na skutečnost, že jednotlivé státy mají různé systémy podpor. Když se pustí na jednotný trh firmy, kdy každá požívá jiné podpory, nebude to fungovat,“ dodává Niedermayer.
Dobudování jednotného energetického trhu je jedním z klíčových bodů návrhu energetické unie, který představila v únoru Evropská komise. Komisař pro energetiku Miguel Arias Canete prohlásil, že Komise přiměje členské země, aby odbouraly národní dotace a další opatření, která narušují fungování trhu. Boj vyhlásil také regulovaným cenám v energetice.
Česko však podle podnikatelů nemůže adekvátně hájit své zájmy, když sama neví, co v energetice chce
„Je dobré, aby se trh otevíral,“ tvrdí Evžen Tošenovský, eurposlanec za ODS. Nicméně zůstává skeptický ohledně toho, čeho se Komisi skutečně podaří dosáhnout. Problém je také v tom, že jednotlivé státy vnímají různé problémy popisované v návrhu energetické unie diametrálně odlišně.
Typické je to u energetické bezpečnosti, kterou země východní Evropy vidí především jako garanci, že budou moci získat zemní plyn i odjinud než z Ruska. Regulované ceny jsou zase typické pro Francii, kde jen minimum spotřebitelů mění dodavatele energií. Zatímco v Česku vládne volný trh.
Ochrana klimatu nemá brzdit konkurenceschopnost
Zástupci českých firem soudí, že energetická unie je jedním z nejdůležitějších témat, kterými by se měla Evropská unie zabývat. „Energetika se však musí sladit s konkurenceschopností a ochranou klimatu. Zatím ochrana klimatu dominovala,“ říká Stanislav Kázecký, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.
Česko však podle podnikatelů nemůže adekvátně hájit své zájmy, když sama neví, co v energetice chce. Energetickou a surovinovou politiku vláda stále neschválila. Vše je odloženo na léto, do kdy musí ministerstvo průmyslu a obchodu předložit analýzu různých variant budoucí těžby hnědého uhlí.
Premiér Bohuslav Sobotka při hodnocení politiky vlády vůči Evropské unie nicméně tvrdí, že energetika je příkladem, kde vláda dokázala prosadit české zájmy. „Hájili jsme naše právo mít vlastní energetický mix a stanovovat si vlastní tempo zvyšování podílu obnovitelných zdrojů,“ tvrdí premiér o loňském vyjednávání eneretických a klimatických cílů pro rok 2030.
