Energetický gigant ČEZ bojuje v Bruselu na dvou frontách
Loni na podzim vstoupil ČEZ do první ligy evropské energetiky. Jako jediná energetická společnost z nových členských zemí Evropské unie se stal členem takzvané Magrittovy skupiny teď už dvanácti velkých evropských energetických koncernů. Za jiných okolností jsou to konkurenti, ale loni na jaře se dali dohromady, aby ovlivnili budoucí podobu klimatických a energetických cílů Evropské unie.
Pro ČEZ byl vstup do skupiny potvrzením nového směřování jeho působení v Bruselu. „Zájem o nás pramenil z toho, že ČEZ se snaží být v Bruselu vidět a slyšet, takže nás vnímali jako někoho, kdo se věnuje stejným tématům, k nimž říká podobné věci jako ostatní energetické skupiny,“ míní Ivo Hlaváč, ředitel ČEZ pro vztahy s veřejným sektorem.
Podobnost názorů se týká hlavně nynější debaty o nastavení cílů do roku 2030. Koncerny jsou zajedno, že unie by měla mít jen jeden závazný cíl pro snížení emisí oxidů uhličitého.
Ohledně dalších zásahů do energetického trhu se ovšem ČEZ s nynějšími přáteli ze staré patnáctky neshodne. Už teď se na veřejných fórech ostře vymezuje třeba proti plánu Německa na zavedení dotací pro plynové a další konvenční elektrárny, takzvaných kapacitních plateb.
Povolenky a zelená energie
Životnost Magrittovy skupiny byla plánovaná do březnové Evropské rady, na níž budou šéfové členských států o nových klimaticko-energetických cílech jednat.
„Před ní jsou naplánované schůzky s vrcholnými evropskými politiky jak na úrovni členských států, tak v komisi. Účastní se jich také generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Mluvíme o reformě trhu s povolenkami, o obnovitelných zdrojích a jejich integraci do rozvodné sítě,“ vysvětluje Hlaváč, který se po návratu z působení ve státní správě do ČEZ pustil do budování akčnějšího a profesionálnějšího lobbingu firmy nejen v Bruselu.
Vývoj akcií ČEZ za posledních 5 let:
Příklad reformy trhu s emisemi vypovídá o nové strategii ČEZ mnohé. Firma razí názor, že je smysluplnější vytvořit férovou cenu emisí oxidu uhličitého, která zvedne cenu silové elektřiny do úrovně, kdy bude možné podnikat a investovat jako v době před nástupem dotovaných obnovitelných zdrojů. Proto loni přišla aktivně s vlastním návrhem, jak by reforma mohla vypadat.
„Odprezentovali jsme ho na deseti hlavních konferencích o energetice po celé Evropě. Věděli jsme, že je tady několik desítek lidí, s nimiž o tom chceme mluvit. Mělo to svůj efekt. Návrh komise na zřízení stabilizační rezervy, která by dala trhu určitou flexibilitu, trochu kopíruje to, o čem jsme mluvili,“ dodává Hlaváč.
Souboj o další typ dotací
V příštích měsících ČEZ čeká výrazně složitější úkol, pro který už spojence v Magrittově skupině najde jen těžko. Západní energetické společnosti – a především ty působící v Německu – začaly odepisovat část elektráren a hrozí jejich stažením z trhu, protože se jim provoz kvůli levné elektřině nevyplatí.
Proto některé vlády vymyslely nový typ dotace, které jim tyto ztráty vynahradí a zároveň zajistí, že elektrárny zůstanou připojené k síti. Česka by se dotklo zavedení těchto dotací v Německu, jehož velkoobchodní cena elektřiny je pro tuzemský trh určující.
„Je to špatná cesta. Z trhu zmizí cenové signály pro investice do nových zdrojů, protože kapacitní platby zafixují nízké ceny silové elektřiny na dlouhou dobu,“ vysvětluje Hlaváč. Zavádění těchto dotací se zdůvodňuje zajištěním bezpečnosti dodávek, aby se nemusely řídit stávajícími pravidly pro veřejnou podporu.
„Přesně tak to hrají Francouzi a od Francouzů se to snaží okoukat ostatní,“ tvrdí Hlaváč. Svou výhodu v tomto souboji spatřuje ČEZ v tom, že kapacitní platby nechce ani Evropská komise.
Petr Zahradník: Peníze z evropských fondů by mohl dostat i ČEZ
