„Německý trh je vnímán jako více rizikový zejména kvůli deklarované ambici budoucí podpory obnovitelných a plynových zdrojů na úkor jaderných a uhelných,“ uvedl Novák.
ČEZ teď prodává svou polovinu Mibragu právě holdingu podnikatelů Daniela Křetínského, Petra Kellnera a Patrika Tkáče, který tak ovládne celé tyto hnědouhelné doly. EPH vychází z předpokladu, že německá uhelná energetika je sice rizikový, ale potenciálně výnosný byznys. „Pro zajištění návratnosti investice je ale třeba učinit další návazné kroky,“ řekl deníku E15 Daniel Křetínský, který již dříve připustil, že EPH má zájem i o německé elektrárny. Vzhledem k postupnému odchodu Německa od jádra význam uhlí zatím neklesne a výhodou toho, kdo v odvětví vydrží, by mohlo být právě to, že ostatní odpadnou.
I když ČEZ podle své prezentace na dolech Mibrag vydělal, prodej podílu v dolech paradoxně firmě přinesl účetní ztrátu 2,7 miliardy korun v letošním třetím čtvrtletí, která také prohloubila pokles čistého zisku oproti loňsku. Ten jinak mají na svědomí relativně nízké ceny elektřiny, silnější kurz koruny a darovací daň na emisní povolenky. Vliv Mibragu na zisk ČEZ ale souvisí čistě s přeceněním aktiv, v době nákupu firma naopak účetně výrazně profitovala.
To, že ČEZ na německých dolech vydělal, může podle dostupných informací souviset i s kreativním účetnictvím v mezích zákona – snížením rezerv na odstranění starých ekologických zátěží a závazky vyplývající z těžby.
Celkovou bilanci společnosti ČEZ, pokud jde o Mibrag, by ještě teoreticky mohl pozměnit antimonopolní úřad. S prodejem poloviny Mibragu je totiž spojen obchod s firmou Energotrans, která putuje opačným směrem – z EPH do ČEZ. A úřad si vyžádal další informace kvůli posuzování, zda už by dominance ČEZ v české výrobě elektřiny nebyla za hranou pravidel.
