EPH v konsorciu s finanční skupinou PPF Investments získal tento týden od Vattenfallu doly Jänschwalde, Welzow-Jih, Nochten a Reichwalde, elektrárny Jänschwalde, Schwarze Pumpe, Boxberg a jeden blok elektrárny Lippendorf. Cenu akvizice žádná ze stran nezveřejnila. Uzavření transakce se očekává ve třetím čtvrtletí letošního roku.
Podle Kosela může převzetí lužických dolů českou firmou posílit vztahy mezi Českem a Německem i mezi Českem a Saskem. „Proto přeji EPH hodně úspěchů při angažmá v Lužici. Tyto úspěchy se však dostaví jen tehdy, pokud EPH zruší plánované bourání lužickosrbských vesnic,“ řekl poslanec za Levici.
Uhlí je dost
Podle něj nejsou bourání vesnic a těžba hnědého uhlí ležícího pod nimi nutné při zachování předchozího závazku Vattenfallu, že východoněmecké uhelné elektrárny ukončí provoz nejpozději v roce 2040. Ke stejnému závazku se podle Kosela přihlásili i noví čeští vlastníci.
„Pokud by EPH na tuto možnost nepřistoupil, byly by politické škody i poškození dobrého jména obrovské. Mohlo by to zpochybnit celkový úspěch aktivit firmy v Lužici,“ varoval poslanec. Podle něj by také bourání vesnic výrazně poškodilo velmi dobré vztahy mezi lužickými Srby a Čechy, takže by mohlo mít negativní vliv na pověst EPH na domácím trhu.
Zvrat ve vztazích
„Na rozdíl od Švédů má české obyvatelstvo tradičně velký a hluboce zakořeněný zájem o osud lužických Srbů,“ řekl Kosel. Připomněl, že Češi pomáhali při vzniku rozhlasových stanic v lužické srbštině a že v Česku stále existují sdružení udržující intenzivní kontakty, například Společnost přátel Lužice.
„Kdyby EPH zničil lužickosrbské vesnice, tak by to vzhledem k historickým souvislostem bylo vnímáno jako systémová změna ve vztazích a narazilo by to na neporozumění a odpor nejen u nás, ale i ve velké části politického spektra a občanské společnosti v Česku,“ je přesvědčen poslanec.
