Velká Británie navíc vyzvala Komisi, aby v rámci reformy evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) zpřísnila dosavadní cíl snížit emise do roku 2020 o 20 procent proti roku 1990. Aby EU ETS opět začal fungovat a cena povolenek motivovala firmy k investicím do bezemisních technologií, měla by se EU zavázat k poklesu emisí o 30 procent.
Nově stanovené cíle pro roky 2030 a dál by ovšem podle Francie měly být doplněny o mechanismy, které budou částečně chránit odvětví, která jsou vystavena mezinárodní konkurenci. Právě průmyslové firmy evropským bojem s klimatem trpí nejvíce, protože rozmachem dotovaných obnovitelných zdrojů výrazně zdražila elektřina. Nekontrolovaný rozvoj zelené energie nazval zabijákem evropského průmyslu i komisař pro průmysl a podnikání Antonio Tajani.
Cíle si podle Česka protiřečí
Česko je ve svém komentáři k návrhům Evropské komise opatrné. Vyčítá nyní platným cílům pro snižování emisí, podíl obnovitelných zdrojů a energetické úspory, že si navzájem protiřečí. V případě závazků pro rok 2030 je Česko ochotno se řídit jen jedním kritériem, a to snižováním emisí. Případné zpřísnění cíle nad rámec závazků pro rok 2020 by mělo vycházet ze závazné mezinárodní dohody největších světových producentů skleníkových emisí na jejich snižování.
Podobný názor zastává i Polsko, jehož průmysl a energetika neprovedly dosud dostatečné investice, aby budoucí přísnější cíle plnily. V zájmu Varšavy je proto držet unijní cíle co nejníže. Proto požaduje, aby cíle pro rok 2030 byly co nejsilněji navázány na celosvětovou dohodu o boji s emisemi, která by měla být hotova do roku 2015. Z dosavadních jednání se však dá usuzovat, že dosažení nějaké kompromisu mezi vyspělými a rozvíjejícími se zeměmi je spíše v nedohlednu.
Problémem budou peníze
Evropská komise ve své Zelené knize ke klimatické politice tvrdí, že cíl snížit emise do roku 2030 o 40 procent bude nejméně nákladné řešení. Mírnější kritérium by prý vyžadovalo výrazně více investic ve vzdálenější budoucnosti. Komise dokonce tvrdí, že „snížení emisí skleníkových plynů o 40 % do roku 2030 lze dosáhnout, aniž by se nadměrně zvýšily náklady na náš energetický systém.“ Problémem podle Bruselu bude mobilizovat finanční prostředky potřebné k pokrytí investičních nákladů na významné počáteční investice.
James Atkins: Pro boj s emisemi potřebujeme fotbalovou vášeň