Evropská komise vzkazuje Velké Británii: Státní podpora jádra ničí trh

Britský model podpory nových jaderných reaktorů je vzorem pro české ministerstvo průmyslu a obchodu, které pravidla podpory pro nové temelínské bloky připravuje. Češi chtějí od Britů převzít zejména garanci výkupní ceny elektřiny z nových bloků, která by zaručila investorovi stabilní tržby a návratnost projektu. Britové navíc EdF nabídli garanci za úvěry, které si na výstavbu vezme, a také garanci za politické riziko, že vláda elektrárnu v budoucnu zavře.

„Komise soudí, že takový nástroj je schopen vážně narušit fungování trhu, protože jeho příjemce bude chráněn před riziky, které musí nést ostatní účastníci trhu. Kombinace garance ceny s úvěrovou zárukou a dalšími podmínkami dělá ze záměru pro investora v podstatě bezrizikový projekt,“ píše v dopise komise. Ve svém vyjádření vyvrací skoro všechny argumenty, kterými Londýn podporu obhajuje.

Britové: Elektrárna Hinkley Point C je veřejný zájem

Britská vláda legálnost garancí obhajuje například tím, že výstavba a provozování elektrárny Hinkley Point C je službou ve veřejném zájmu, kterou by žádný subjekt za tržních podmínek neposkytoval. Zároveň je nástrojem pro dosažení celoevropského zájmu snižovat podíl fosilních paliv v energetice. Konečně jaderná elektrárna řeší také problém bezpečnosti dodávek elektřiny, protože v příštích letech z trhu zmizí část uhelných i starých jaderných elektráren.

Komise však tvrdí, že o službu ve veřejném zájmu nejde, protože výrobu elektřiny zajišťují firmy i bez státní pomoci. Navíc jaderná technologie je dostatečně zralá, aby se bez podpory obešla. Samo britské ministerstvo pro energetiku a klimatickou změnu přitom přiznává, že kolem let 2027 až 2030 se výstavba jaderných elektráren vyplatí bez státních garancí.

Zabezpečí dodávky elektřiny?

Hinkley Point C podle Bruselu nerozptyluje ani obavy o zabezpečení dodávek elektřiny. Kritický pokles výrobní kapacity se podle britských výpočtů odehraje v roce 2020, zatímco nová jaderná elektrárna by měla stát nejdříve v roce 2023.

Ke snižování závislosti na fosilních palivech a redukci emisí oxidu uhličitého povedou i jiné, méně finančně náročné a hlavně tržně orientované nástroje, které už Británie má, argumentuje komise. Mezi ně patří třeba vládou stanovená cena emisí CO2. Podpora jádra tak ve výsledku z trhu vyřadí alternativní technologie, které by stejný cíl zajistily také, dodává Brusel.

Britský ministr energetiky Michael Fallon trvá na tom, že garance jsou v pořádku: „Využijeme konzultace s komisí, abychom ukázali, že projekt splňuje kritéria pro státní pomoc a že plní stanovené cíle za rozumnou cenu.“