Extrémní ceny z doby energetické krize se už nevrátí, říká šéf české SPP Pavel Jaroš
Energetická skupina SPP letos plánuje v České republice dodat na trh desetinu roční tuzemské spotřeby zemního plynu. Přitom za poslední roky narostla v rámci objemu dodávky zemního plynu a elektrické energie několikanásobně. „Využili jsme období energetické krize, kdy jsme jako stabilní dodavatel dokázali zajistit dostatečné množství zemního plynu a nabídnout ho v té době za velmi konkurenceschopné ceny a tím jsme získali nové zákazníky,“ říká předseda představenstva a generální ředitel české SPP Pavel Jaroš.
Změnila se spotřeba energií během právě končící topné sezony oproti předchozím letům?
Celková spotřeba loni mírně vzrostla, a to asi o 0,1 procenta. Když to ale očistíme o vliv počasí a přepočítáme na teplotní normál, jde už o nárůst kolem 1,8 procenta. To souvisí hlavně s mírným oživením ekonomiky a nižšími cenami energií. Stále se ovšem nacházíme pod dlouhodobým průměrem.
Zvyšovala se více spotřeba elektřiny, nebo plynu?
V případě elektřiny vidíme mírný pokles – spotřeba loni dosáhla zhruba 58 TWh, což je meziročně o 0,6 procenta méně, pokud pomineme počasí. Na první pohled to tedy vypadá, že spotřeba elektřiny na rozdíl od zemního plynu klesla. Je ale potřeba dodat, že v těchto číslech není započítaná výroba z fotovoltaik, kterou si lidé spotřebují sami, a ani snížení spotřeby některých velkých podniků. Když to vezmeme dohromady, trendy u obou komodit jsou velmi podobné. Do budoucna očekáváme spíš postupný růst spotřeby elektřiny.
Zásoby plynu jsou v porovnání s předchozími lety na nižší úrovni. Je to pro Česko velký problém?
Aktuálně jsou zásobníky naplněny na zhruba 25 procent svých kapacit. Je to sice o něco méně, než je pro toto období běžné, ale v tuto chvíli se denní spotřeba zhruba rovná dennímu přítoku do Česka a s nadcházejícím oteplením se objem zásobníků začne pomalu doplňovat. Samozřejmě je na obchodnících s plynem, kdy začnou zásobníky plnit, ale současný stav zásobníků jako velký problém nevidím.
Pavel Jaroš
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou. V 90. letech pracoval v řadě bank, například v Creditanstalt či Union bance. Působil na ministerstvu zahraničních věcí i na ministerstvu průmyslu. Od roku 2012 zastával pozici předsedy představenstva a ředitele společnosti 4 – Energetická. V roce 2021 byl náměstkem ministra zahraničních věcí. Od loňského roku působí jako předseda představenstva a generální ředitel SPP CZ, dceřinné společnosti Slovenského plynárenského průmyslu.
SPP byla první dodavatelem, který do Česka dovezl zkapalněný zemní plyn (LNG). Jak významným dodavatelem LNG jste v současnosti?
V tuto chvíli nakupujeme většinu plynu prostřednictvím trhu v rámci České republiky, ne přímo od importérů. V případě potřeby jsme ovšem připravení opět otevřít jednání, využít tuto alternativní trasu a zkapalněný zemní plyn do Česka dopravit. Je pro nás klíčové zajistit zákazníkům stabilní a bezpečné dodávky.
Odkud SPP CZ získává svůj plyn a jak je zajištěna stabilita dodávek?
SPP CZ aktuálně nakupuje plyn prostřednictvím své mateřské společnosti, obchodujeme ho převážně na českém trhu. Stabilitu dodávek zemního plynu máme postavenou na diverzifikaci, využíváme více dodavatelů na západních trzích, máme bilaterální kontrakty a přístup na hlavní burzy TTF a THE. Navíc máme zajištěnou přepravní kapacitu mezi Německem a Českem a skladovací kapacitu v České republice téměř sedm TWh.
Je součástí vašeho portfolia i ruský plyn?
Nemáme uzavřené žádné přímé kontrakty s ruskými producenty nebo dodavateli plynu. Hlavním partnerem pro nákup je naše mateřská společnost SPP. V každém případě není možné v dodavatelském řetězci vždy jednoznačně určit původ zemního plynu. Zejména v případech, kdy obchod probíhá na virtuálních obchodních bodech prostřednictvím burzy.
Jaký vývoj cen elektřiny a plynu očekáváte v letošním roce?
Hlavní roli bude hrát geopolitika. Bez zásadních změn na mezinárodním poli jako například obnovení toku přes Ukrajinu nebo nějakých nečekaných kroků ze strany americké administrativy může kvůli určité míře nejistoty docházet k cenovým výkyvům. A to jak pozitivním, tak negativním.
Můžeme se za určitých geopolitických okolností vrátit k vysokým cenám energií z doby po ruském útoku na Ukrajinu?
To nepředpokládáme. Tehdejší situace byla pro trhy nová, nikdo nevěděl, jak na ni reagovat. Vznikla panika, která tlačila cenu nahoru. I to byl důvod, proč tehdejší ceny atakovaly hodnotu 200 eur/MWh zemního plynu a 400 eur/MWh u elektřiny. Dnes je situace jiná, nejsme zdaleka tolik závislí na jednom producentovi a tok zemního plynu do Evropy se podařilo diverzifikovat mezi více dodavatelů. Nepředvídatelné události samozřejmě mohou ceny znovu vyhnat nahoru, ale nepředpokládáme, že by dosáhly tak extrémních hodnot.
Je v této nejisté době vhodné ceny energií fixovat? Co byste doporučil zákazníkům?
Tohle je vždy těžká otázka. Nejistota ale trhy pomalu opouští, cenová úroveň se postupně stabilizovala a k cenovým výkyvům jako v předchozích letech už nedochází. V tuto chvíli nevidím potenciál pro významný pokles cen třeba v rámci desítek procent. Podle mě fixací v délce dva až tři roky zákazníci chybu neudělají a zároveň se pojistí proti případnému růstu cen. My váhavým zákazníkům nabízíme například produkt Jistota, kdy zákazníkům cena v průběhu následujících až tří let postupně klesá.
Jak se vám daří získávat nové zákazníky?
V minulých letech jsme byli velmi aktivní na poli velkých zákazníků a využili jsme období energetické krize, kdy jsme jako stabilní dodavatel dokázali zajistit dostatečné množství zemního plynu a nabídnout ho v té době za velmi konkurenceschopné ceny. Tím jsme získali nové zákazníky. Letos chceme oslovit i menší zákazníky a domácnosti.
Kdo jsou dnes vaši nejdůležitější čeští zákazníci z řad firem?
Všichni naši zákazníci jsou důležití, a to jak z řad domácností, tak firemního sektoru, ale pokud mám být konkrétní, tak naši největší zákazníci jsou zejména z těžkého nebo sklářského průmyslu: Třinecké železárny, Vítkovice Steel nebo skupina AGC. Dále jsou to teplárenské provozy jako například Teplárny Brno, které se k nám od roku 2026 po pauze vracejí.
Nabízíte zákazníkům elektrickou energii čistě z obnovitelných zdrojů?
Umíme nabídnout 100 procent objemu dodávky z obnovitelných zdrojů, a to jak u elektrické energie, tak u zemního plynu v případě biometanu. Zároveň jsme schopni nabídnout zákazníkům, kteří prostřednictvím fotovoltaických elektráren dodávají elektřinu do sítě, zajímavé podmínky odrážející aktuální burzovní ceny bez měsíčních poplatků.
Česko bude muset v příštích letech přijmout systém ETS 2, který rozšiřuje obchodování s emisními povolenkami z velkých podniků a rafinerií na oblast dopravy a budov. Jaký očekáváte jeho dopad na ceny energií?
Cena emisní povolenky bude podle evropské směrnice vstupovat do ceny nejen zemního plynu, ale i jiných paliv, od ledna 2027 s předběžně stanovenou cenou na úrovni 45 eur/t CO2. To odpovídá zvýšení ceny komoditní složky dodávky asi o 20 procent. V tuto chvíli není možné s jistotou říct, že se jedná o maximální možnou cenu. Vzhledem ke skutečnosti, že aktuální cena emisní povolenky se pohybuje na úrovni asi 70 eur/t CO2, je pravděpodobné, že skutečný dopad do ceny bude ještě významnější. To může zákazníky, kteří doposud váhali, motivovat ke změně vytápění nebo k investicím do úspornějších technologií.
