Finové uloží jaderný odpad v hlubinách

Finské jaderné úložiště Onkalo

Finské jaderné úložiště Onkalo Zdroj: Posiva

Finské jaderné úložiště Onkalo
2 Fotogalerie

Pět kilometrů dlouhá silnice, kde se vedle sebe vejdou dvě auta, strmě klesá až do úrovně 437 metrů pod mořem. Šroubovicový tunel vedoucí do hlubin má totiž sklon kolem 10 procent. Právě jedeme ve finském hlubinném úložišti pro vyhořelé jaderné palivo Onkalo na ostrově Olkiluoto.

Už cestou míjíme řadu aut, která míří na povrch. „Je čas oběda,“ vysvětluje ruch v tunelech Jyrki Liimatainen, pracovník finské společnosti Posiva, která je majitelem úložiště.

Obří stavba vyjde Posivu na 5,6 miliardy eur, což v korunách představuje částku ve výši 143,4 miliardy. S podobnými náklady počítá rovněž český stát, a to konkrétně se 111 miliardami korun.

„Jsou to náklady na výzkum a vývoj, vyhledání lokality, výstavbu úložiště, jeho provoz a uzavření. Je to na celý životní cyklus,“ dodává vedoucí úseku přípravy úložišť radioaktivních odpadů Lukáš Vondrovic z tuzemské státní Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).

Severský náskok

V současnosti je na celém světě v provozu 445 jaderných reaktorů ve třiceti zemích, z čehož v České republice je šest reaktorů, dva výzkumné a jeden školní reaktor. Zatím ale neexistuje řešení, jak s vyhořelým jaderným palivem naložit. Právě Finové jsou v tom nejdále na světě, když pro vyhořelé jaderné palivo připravují hlubinné úložiště. Vepředu jsou rovněž Švédové nebo Francouzi.

Finové ostatně začali již na konci 70. let minulého století. Mají za sebou desítky let zkušebních vrtů a v Grónsku dokonce zkoumali vliv případné nové doby ledové na úložiště.

„Proces výběru lokality probíhal v letech 1983 až 1999,“ říká Sanna Mustonenová ze společnosti Posiva. Identifikováno bylo přes sto možných míst, z nichž se nakonec vybrala lokalita na ostrově Olkiluoto, v jehož blízkosti se už nachází jader ná elektrárna finské energetické firmy Teollisuuden Voima Oyj (TVO). Ta je společně s energetickou společností Fortum vlastníkem Posivy.

Obě energetické firmy zároveň provozují jaderné elektrárny ve Finsku. Hlubinné úložiště je tak v privátních rukou. Oproti tomu v České republice bude mít úložiště na starost státní organizace SÚRAO.

České dimenze

Do finského Onkala se vejde celkem 6500 tun radioaktivního odpadu, který se začne ukládat zhruba v roce 2025. Objem jeskyně je okolo dvou milionů metrů krychlových,“ doplňuje Mustonenová.

„Měděné kontejnery s vyhořelým palivem, které mají chránit před korozí způsobenou slanou vodou, se budou spouštět do devítimetrových studní, jež jsou vyhloubeny na dně ukládacích tunelů. Následně se jámy vyplní bentonitem, což je těsnící látka, a celý tunel bude zavezen horninou. Úniku radiace bude bránit rovněž hornina migmatit, která tvoří masiv, v němž se celé úložiště buduje.

V Česku má být hlubinné úložiště připraveno dokonce na větší objem vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Ty už nyní produkují velké množství vysoce radioaktivního odpadu. „Ročně se z jaderných elektráren vyveze zhruba šedesát tun radioaktivního materiálu,“ vyčísluje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Počítá se proto, že do tuzemského úložiště se vejde 9500 tun vyhořelého jaderného paliva a 4500 tun ostatních vysoce radioaktivních odpadů, což jsou například součásti jaderných elektráren.

Zatím je však výstavba jen v oblasti průzkumu jednotlivých lokalit, kterých je v současnosti devět. V příštím roce by mělo dojít k zúžení jejich počtu ze současných devíti na čtyři. „Chceme na jaře příštího roku poslat tuto informaci do vlády k odsouhlasení,“ uvádí Vondrovic.

Samotná výstavba by se měla zahájit v roce 2050 a provoz v roce 2065. Kapacita úložiště by se pak měla naplnit do roku 2140. Desítky let se ostatně připravovalo rovněž finské Onkalo.

Kritické hlasy

Výběr lokalit a postup SÚRAO nicméně ostře kritizuje například Platforma proti hlubinnému úložišti. „SÚRAO se doposud chovalo netransparentně, utajovali závěrečné zprávy, které nyní postupně uvolňují,“ říká Martin Schenk, mluvčí platformy. Chyby v komunikaci státní organizace připustil v rozhovoru pro deník E15 i náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla.

Neděla ovšem chce dál pokračovat v přípravě hlubinného úložiště. Naopak platforma argumentuje, že na rozhodnutí je dost času, a nyní se naopak kvaltuje. „Spíš se přikláníme k názoru nespěchat, řešit posílení bezpečnosti meziskladů a společně s dalšími zeměmi řešit, jestli se palivo nedá zpracovat jinak,“ zdůrazňuje Schenk s tím, že by se měla dát možnost příštím generacím se k záměru vyjádřit. Obává se i toho, že při výběru vhodných lokalit půjde o politické rozhodnutí, a nikoliv odborné.