„Požadujeme, aby v roce 2025, kdy by podle představ ČEZ měl být spuštěn první nový reaktor v Temelíně, u nás nebyly už žádné dotace do elektřiny z fosilních, jaderných ani obnovitelných zdrojů energie,“ uvedly ve společném prohlášení sdružení Calla, Hnutí Duha, Ekologický právní servis a Centrum pro dopravu a energetiku.
Ekologické organizace s odvoláním na studii společnosti Candole Partners tvrdí, že garantovaná výkupní cena pro elektřinu z nových bloků Temelína by znamenala pro českou ekonomiku roční náklady 17 miliard korun. Tyto náklady by podle ekologů nesli především spotřebitelé v koncových cenách elektřiny.
„Vzhledem k tomu, jak hlasitá zaznívá kritika ohledně podpory výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů, je nepochopitelné, že ministerstvo potichu, tedy bez veřejné diskuze, plánuje zjevně miliardový tunel pro ČEZ a velké energetické firmy. Je pravděpodobné, že pokud plány ministerstva vyjdou, spotřebitele žádná finanční úleva v cenách elektřiny dlouhodobě nečeká, tvrdí Jan Šrytr z Ekologického právního servisu.
ČEZ se inspiruje v Británii, kde se vláda se v současnosti snaží v Bruselu vyjednat podmínky, za kterých by bylo možné výkupní ceny elektřiny garantovat, aniž by to bylo považováno za nedovolenou podporu podnikání. Český gigant usiluje o uzavření smlouvy zvané contract for difference. Podle ní by stát stanovil pevnou výkupní cenu elektřiny. Pokud by tržní cena byla pod tou stanovenou, stát by energetické společnosti rozdíl doplácel. V opačném případě by přebytek tržní ceny nad stanovenou odváděl ČEZ do státního rozpočtu.
V případě ČEZu by ale mohlo být z hlediska unijních pravidel problematické určení garantovaných cen pouze pro Temelín. Kvůli tomu by se pevná výkupní cena mohla týkat i dalších zdrojů, které vyrábějí elektřinu bez emisí oxidu uhličitého.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc v březnu uvedl, že garantované výkupní ceny by se týkaly nových velkých bezemisních zdrojů. Kromě Temelína by tak nová úprava mohla postihnout například i vodní elektrárny. Podle ekologů by to ale v důsledku umožnilo podpořit garantovanou cenou i elektřinu z uhelných elektráren, pokud budou splňovat blíže nespecifikované parametry pro nízké emise. Šolc ovšem zdůraznil, že celý systém garantovaných cen je zatím jen ve fázi úvah.
Náklady? Na jádro rostou, u obnovitelných zdrojů naopak klesají
Ekologové britský model zpochybňují. „Vládní garance ceny jaderné elektřiny po dobu 50 let (minimální životnost jaderných bloků) by spotřebitele přišla navíc na 850 miliard korun. Ale příklad Velké Británie, na kterou se ministerstvo odvolává, by měl být varující. Experti City Bank odhadují, že podpora jádra zatíží domácí rozpočty Britů až 200 librami (6 400 korun) ročně navíc. Tuto cenu, která má být až trojnásobná proti dnešní ceně elektřiny na trhu, chtějí garantovat po dobu 35 let,“ argumentují nevládní organizace.
Současná jaderná energetika by podle ekologů neexistovala bez dlouholetých přímých státních dotací, úlev a jiných výhod. V součtu dostala několikanásobně více, než stojí podpora rozvoje čistých, obnovitelných zdrojů. Avšak zatímco cena jaderných technologií neustále roste, u energie ze slunce, vody či větru je trend přesně opačný.
Podle Edvarda Sequense ze sdružení Calla by stát měl ale namísto podpory energetických gigantů a udržování závislosti na jejich energii podporovat například zateplování budov, které by ušetřilo peníze lidem i životní prostředí a investice do něj by zároveň pomohly oživit českou ekonomiku.
O nejasnostech v otázkách podpory energetickcýh zdrojů svědčí i obrat ministra průmyslu Martina Kuby. , že s trvalou garancí výkupních cen z plánovaných nových bloků jaderné elektrárny Temelín ani s garancí návratnosti investice nesouhlasí, ani ne za měsíc ale .
K problematice garantovaných cen elektřiny čtěte více:
