Poslanci ve čtvrtek těsnou většinou 15 ku 14 hlasům odmítli návrh zákona na zákaz těžby radioaktivních látek jako uran a vzácné kovy. Končí tak 25 let platící zákaz těžby uranu. Vláda následně udělila britské firmě London Mining, navázané na čínský průmysl, třicetiletou licenci na těžbu železné rudy výměnou za pětiprocentní podíl státu na tržbách.
Kontroverzní rozhodnutí může zásadně změnit podobu grónského hospodářství založeného na rybolovu. Těžba by mohla přinést i společenské změny, počet obyvatel, nyní dosahující 56 tisíc, by se mohl prudce zvýšit.
Vláda premiérky Aleqy Hammond sice těžbu podpořila, zároveň ale opakovaně vyslovuje obavy z možnosti znečištění přírody, což poněkud chladí nadšení těžařů. Obyvatelé nicméně těžbu podporují, považují ji za nejlepší možnou cestu k ekonomickému osamostatnění ostrova na Dánsku.
Dánsko se těžbě brání
Dánsko na jeho výlučné pozici nyní zřejmě nahradí jiní zahraniční partneři v čele s Čínou. Grónsko předpokládá, že díky zásobám uranu se mu otevřou nové trhy. Záměr těžit své nerostné bohatství by ale mohl narazit v Dánsku. Zatímco Vláda v Nuuku tvrdí, že autonomie, kterou jí Dánsko přiznalo v roce 2009, jí opravňuje k vývozu uranu, podle Kodaně má Grónsko právo rozhodnout o těžbě nerostných surovin na svém území, ale už ne o jejich vývozu.
I pokud se ale tento spor podaří urovnat, otevření prvních dolů může trvat až několik let. Těžbu navíc bude znesnadňovat arktické klima. Například Kanada má v Arktidě rozsáhlá nerostná naleziště, dosud zde ale bylo otevřeno jen několik dolů.
Těžaři chystají miliardové investice
Navzdory těmto možným překážkám se objevují další zájemci o těžební licence. Australská společnost Greenland Minerals & Energy investuje 810 milionů dolarů do těžby uranu a vzácných kovů. O licenci chce požádat na začátku příštího roku, provoz dolu slibuje zahájit v roce 2017. Šéf firmy Rod McIllree podle deníku Wall Street Journal předpokládá, že vzácné kovy z Grónska budou levnější než jejich těžba v Číně.
Projekt London Mining je ale ještě rozsáhlejší. Firma investuje 2,35 miliardy dolarů. Roční rozpočet Grónska přitom dosahuje dvou miliard dolarů, dánský příspěvek se na této sumě podílí z jedné třetiny. London Mining v Grónsku zaměstná okolo tří tisíc lidí, přibližně 45 procent z nich přijde z Číny. Firma kromě dolu vybuduje i přes 100 kilometrů dlouhý produktovod a námořní přístav.
