Zítra vyprší termín pro podání závazných nabídek zájemců o německé hnědouhelné doly a tepelné a vodní elektrárny švédského Vattenfallu. Jenže kdo se s Vattenfallem nakonec pustí do jednání, zatím není jasné. Z českých zájemců připustil jen Czech Coal, že do sídla švédské firmy nabídku nejspíš pošle.
ČEZ a EPH nechtějí své kroky komentovat. Německý koncern Steag, který je ve vlastnictví sedmi západoněmeckých měst, také nemá úplně jasno. Čtyři z městských vlastníků se však vyslovili proti vstupu do východoněmeckých hnědouhelných revírů.
A tak se objevují alternativní scénáře, jak by se Vattenfall mohl svých aktiv zbavit. Podle zjištění německé rozhlasové a televizní společnosti RBB se jedná o možnosti, že aktiva Vattenfallu, která živí přes osm tisíc lidí, by převzala speciálně vytvořená nadace.
Ve prospěch EPH hovoří podle premiéra skutečnost, že už ve východním Německu vlastní hnědouhelné doly Mibrag
S podobnou myšlenkou přišel i šéf německých hornických odborů a člen dozorčí rady Steagu Michael Vassiliadis. Podle hlavního odboráře, který má blízko k sociálnědemokratickému ministru hospodářství Sigmaru Gabrielovi, by se aktiva převedla na soukromý fond, do kterého by plynuly zisky z těžby a výroby elektřiny.
Z nastřádaných peněz by se financoval postupný útlum. Podobný koncept použila loni organizace Greenpeace, která chtěla doly a elektrárny Vattenfallu koupit. Zdroje deníku Handelsblatt tvrdí, že s modelem nadace nebo speciálního fondu pracuje také Vattenfall. Není přitom vyloučené zapojení Steagu jako manažera takové instituce.
Nakonec ale může být všechno jinak. Sasko-anhaltský premiér za CDU Reiner Haseloff se na konci února veřejně přimlouval, aby se novým vlastníkem stal EPH, který se o aktiva uchází spolu se skupinou PPF.
Ve prospěch EPH hovoří podle premiéra skutečnost, že už ve východním Německu vlastní hnědouhelné doly Mibrag. Prý by se s Čechy dohodl na společném řešení postupné restrukturalizace hnědouhelných revírů.