Hüner: O průmyslu 4.0 všichni jen mluví, chci vidět změny. Firmám pošle peníze na digitalizaci
Zatímco velké firmy už s digitalizací výroby pracují nebo alespoň experimentují, menší čekají, až je k tomu přiměje trh. Změnit to má operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.
Podnikatelé po novém ministrovi průmyslu a obchodu Tomáši Hünerovi chtějí, aby jeho rezort aktivněji prosazoval agendu Průmyslu 4.0. Předchozí vláda sice schválila národní strategii nového konceptu průmyslové výroby, ale ke konkrétnějším krokům se nedostala. Hüner to hodlá změnit.
Na jeho ministerstvu vznikne nový Institut technologie 4.0, který bude mít na starosti digitalizaci průmyslu a zavádění technologií na podporu Průmyslu 4.0. „Už roky všichni jenom mluví o průmyslu 4.0. Já chci konkrétní změny. Nový Institut technologie 4.0 bude podporovat modernizaci průmyslu a investice a čerpání peněz z evropských fondů. Průmysl potřebuje investovat do nejmodernějších technologií a stát v tom musí pomoci a podpořit ho,“ vysvětluje Hüner.
Jako první si na evropské peníze určené na investice do digitalizace výroby budou moci sáhnout malé a střední firmy. Ministerstvo začalo na začátku prosince přijímat žádosti podnikatelů o dotace na pořízení výrobních strojů a zařízení schopných digitálního propojení. K nim si firmy budou moci pořídit s dotací i měřicí systémy, senzory na sledování strojů nebo infrastrukturu pro sběr dat z výroby. Celkem mají podnikatelé k dispozici miliardu korun, žádosti mohou podávat do května.
Nedávný mezinárodní průzkum mezi malými a středními podniky ve střední Evropě však ukázal, že se podnikatelé příliš nezaobírají digitálním propojováním mezi firmami nebo se zákazníky ani digitálním modelováním výroby. „Mají stále dojem, že pokud nejsou výrobci, tak se jich koncept 4.0 netýká, protože se stále skloňuje hlavně ve vazbě na průmysl. Nejrychlejší ale bude adaptace na 4.0 v oblasti obchodu a služeb,“ říká šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.
Menší firmy si však podle něho uvědomují, že ve střednědobém horizontu bez aplikace konceptu 4.0 do vnitřních i vnějších procesů nebudou mít šanci přežít. „Firmy si musejí ujasnit, v jaké fázi se už vyplatí investovat do nových technologií – ať už stávající stroje vybavit novými datovými rozhraními, nebo pořídit nové,“ je přesvědčen Pavel Burget z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT. Menší firmy podle něho zatím investují do novinek, až když je k tomu donutí tlak trhu, tedy velcí nadnárodní hráči, do jejichž dodavatelských řetězců jsou tuzemské firmy zapojeny.
Velké firmy postupně zavádějí nové digitální technologie a postupy do svých výrob. Buď zatím jako pilotní projekty, nebo mění a modernizují celé výrobní procesy.
Tuzemský Bosch v Jihlavě začal testovat automatické vozíky pro dopravu materiálu a hotových výrobků. Sbírá i data z výroby, aby už během výroby dokázal zajistit, že z linek nebudou sjíždět zmetky.
Koncern ABB, který prodává průmyslová řešení ve standardu 4.0, ve svém jabloneckém závodě nasadil robota YuMi. Ve spolupráci s lidmi montuje malé součástky pro výrobu elektrických zásuvek. „Konstrukce tohoto robota se dvěma rameny zaručuje naprosto bezpečnou spolupráci s lidmi a zvyšuje úroveň výroby přesným opakováním úkonů,“ říká Martin Červinka, manažer pro digitální technologie v ABB CZ.
Napajedelský plastikářský výrobce Fatra investoval do linky pro balení fólií. Stroj si sám ze serveru stáhne data o hmotnosti role požadované zákazníkem. Sousední stroj pak podle dat od zákazníka hotové role navrší na palety do tvaru pyramidy či kvádru.
Nejdále v práci s digitálními technologiemi pokročil automobilový průmysl. Automobilky už uvažují, jak pomocí dat z provozu stovek robotů získat nové obchodní příležitosti. Jako majitelé dat se mohou stát partnery výrobců robotů. „Víme, jak stroje optimalizovat. Partnerem je pro nás celý ekosystém firem kolem výroby robotů,“ uvádí Jiří Drbout ze Škody Auto. Tato sázka ovšem vyjde, jen pokud výrobci robotů budou ochotni data kupovat.