Přesto by tuzemské hutě měly postupně dobývat zpět ztracené pozice na domácím trhu. Podíl dovozu na spotřebě ocelářských výrobků by měl klesnout z 73,5 na 72,5 procenta v roce 2020. „Výrobci ale musí vyjít vstříc požadavkům českých odběratelů a vyrábět pro ně produkty s vyšší přidanou hodnotou,“ dodává Raab.
Spotřebu oceli v Česku potáhne především rostoucí automobilový a strojírenských průmysl. Hutnictví železa očekává, že se po letech hibernace probudí i české stavebnictví. Jeho podíl na spotřebě oceli by se měl vyšplhat z loňských 11 procent na více než 16 procent v roce 2020, což představuje růst o zhruba 400 tisíc tun oceli.
V loňském roce hutní firmy vykázaly obrat 100 miliard a zisk před zdaněním tři miliardy korun. Navzdory klesajícím cenám ocelářských výrobků kvůli nižším cenám vstupních surovin firmy očekávají, že tržby i zisk budou v příštích letech růst. „Pořád jsme však konfrontováni s následky krize, protože spotřeba oceli je v Evropě o čtvrtinu nižší než před krizí,“ dodává Jan Czudek, generální ředitel Třineckých železáren.
Ziskovost výroby oceli tlačí dolů nadbytečná výrobní kapacita, která se v Evropské unii odhaduje na 30 až 40 milionů tun. To je až sedminásobek české ocelářské výroby.
Šéf ArcelorMittalu: S investicí do nové ocelárny čekáme na podporu vlády
