Akcie firmy Adani obchodované na burze v Bombaji po zprávě o nově vydaném povolení vzrostly až o 13 procent. Analytici však upozorňují, že projekt je příliš nákladný a přichází v době, kdy se ceny uhlí pohybují na nejnižší hodnotě za osm let.
Proti projektu v pánvi Galilee se již od jeho počátku před pěti lety staví ekologické skupiny, které mimo jiné argumentují tím, že projekt ohrožuje i Velký bariérový útes, protože zvýší počet lodí proplouvajících ekosystémem. Korály ohrožují také emise ze spalování uhlí, protože zvyšují kyselost a teplotu vody, což způsobuje umírání korálů.
Soud v srpnu dočasně zablokoval rozvoj dolů a zastavil platnost předchozího ekologického povolení po stížnosti, že projekt ohrožuje dva vzácné druhy plazů, vážně ohrožuje podzemní vodu a přispívá ke změnám klimatu. Ministr životního prostředí Greg Hung uvedl, že pro opětovné vydání povolení je třeba splnit některé podmínky, například zajistit lepší prostředí pro ohrožené pěnkavy, ochranu podzemních vod a investici jednoho milionu australských dolarů do výzkumu ochrany přírody.
Adani má v plánu v první fázi, jejíž začátek původně plánovala na rok 2017, vytěžit z dolu 40 milionů tun uhlí ročně. Celková těžba se má pak zvýšit až na 60 milionů tun
Zastánci projektu tvrdí, že bude potřeba, pokud indický premiér Naréndra Módí splní svůj slib, že chce přivést elektřinu stovkám milionů lidí, kteří nyní žijí bez proudu. Kritici se však obávají skleníkových plynů ze spalování uhlí, které zbrzdí boj proti globálnímu oteplování.
Několik zahraničních bank již také uvedlo, že na rozvoj těžby uhlí v pánvi Galilee neposkytne finance. Z projektu se v srpnu stáhly také banky Standard Chartered a Commonwealth Bank of Australia.
Součástí projektu je i železnice do přístavu a přístavní terminály. Adani má v plánu v první fázi, jejíž začátek původně plánovala na rok 2017, vytěžit z dolu 40 milionů tun uhlí ročně. Celková těžba se má pak zvýšit až na 60 milionů tun ročně. Nyní se však firma odmítla vyjádřit k tomu, kdy má v plánu zahájit těžbu. Firmě stále chybí několik povolení, včetně schválení smlouvy o pronájmu dolu vládou a povolení k vybagrování přístavu. Není také jisté, kde vezme finance na projekt.
Indie se stále více zaměřuje na solární a větrné elektrárny a těžbu uhlí doma. Objevují se tak rovněž otázky ohledně realizovatelnosti projektu. Adani tvrdí, že na většinu produkce z dolu už má zakázky, což jí garantuje příjmy. Firma odhaduje, že projekt vytvoří přímo i nepřímo zhruba deset tisíc pracovních míst a na daních a licenčních poplatcích přinese vládě kolem 22 miliard australských dolarů (382 miliard korun).
