Informační povinnost se týká i ČEZ, potvrdil Nejvyšší správní soud

ČEZ

ČEZ Zdroj: Tomas Novak/Euro

Nejvyšší správní soud (NSS) novým rozhodnutím opět potvrdil, že na energetický gigant ČEZ dopadá povinnost reagovat na žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Nesmí se podávání informací programově vyhýbat, byť nemusí vždy vyhovět, například kvůli obchodnímu tajemství. Verdikt navazuje na letitý spor s občanským sdružením V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín.

Aktivisté v roce 2006 požádali o kompletní pasporty konkrétního typu paliva od společnosti Westinghouse a analýzy jeho vhodnosti. ČEZ jim nevyhověl.

Proti poslednímu rozhodnutí Městského soudu v Praze podal ČEZ další z řady kasačních stížností. NSS ji zamítl. Podle soudce Karla Šimky musí ČEZ buď informace poskytnout, anebo řádně zdůvodnit, že se na požadované údaje vztahuje výluka z informační povinnosti, například právě kvůli ochraně obchodního tajemství.

O tom, že ČEZ spadá pod režim informačního zákona, nejsou pochybnosti, potvrdil Šimka. Novým rozhodnutím NSS podle Šimky argumentačně posílil své již delší dobu zastávané závěry. V zásadě tak odmítl opakované snahy podniku vymknout se z dosahu zákona o svobodném přístupu k informacím.

NSS v minulosti svými rozsudky zařadil k povinným subjektům podle informačního zákona také další státem zřízené či polostátní firmy, jež pracují ve veřejném zájmu

V minulosti soud uvedl, že ČEZ splňuje všechny znaky, které má mít veřejná instituce, a to i přesto, že je akciovou společností. Podnik například vznikl z rozhodnutí státu, který v něm má stále většinu a ovládá jej. ČEZ oponoval tím, že jej informační povinnost může hendikepovat oproti konkurenci na trhu s energiemi.

NSS připustil, že zařazení ČEZ a jemu podobných korporací mezi povinné subjekty podle informačního zákona pro ně znamená jisté znevýhodnění. „To je ovšem ospravedlněno zájmem na informování veřejnosti o působení korporací, které jsou fakticky nebo právně ovládané státem či jinými veřejnoprávními korporacemi, a tedy přímo nebo nepřímo hospodaří s veřejnými prostředky,“ uvedl soud v tiskové zprávě.

NSS v minulosti svými rozsudky zařadil k povinným subjektům podle informačního zákona také další státem zřízené či polostátní firmy, jež pracují ve veřejném zájmu a stát jejich činnost nějakým způsobem kontroluje. Jde například o České dráhy, ale také firmy zřizované samosprávami.