„Ústupky samy o sobě nebudou pro Gazprom tíživé, Edison kupuje nejvýše dvě miliardy metrů krychlových plynu. Ale může to zkomplikovat vyjednávání monopolisty s dalšími, většími odběrateli,“ usoudil list Kommersant. Viceprezident koncernu Alexandr Medveděv už připustil, že ústupek ztížil jednání s ENI, pro který je Edison konkurentem.
Přesné podmínky nového kontraktu nebyly oznámeny. Ale Edison odhadl, že sleva „ovlivní finanční výsledky v letošním roce na úrovni 200 milionů eur“ (asi 4,9 miliardy Kč), z čehož by polovina měla připadnout na Gazprom.
„V rozměrech koncernu to není příliš velká suma. Daleko důležitější je, čím skončí jednání s tak velkým klientem, jako je německá firma E.ON. Ta před rokem také dosáhla změny kontraktu a nyní se toho zase dožaduje a také hrozí soudem,“ poznamenaly Vedomosti. Gazprom je však podle listu v tomto případně nesmlouvavý a tvrdí, že dlouholeté kontrakty mají být výhodné nejen pro odběratele, ale i pro dodavatele, a že E.ON už má jedny z nejpříznivějších cen v Evropské unii.
Edison, argumentující neustálým poklesem cen plynu na italském trhu v posledních letech, se dožadoval přehodnocení kontraktu od roku 2008, ale jednání nevedla k žádnému výsledku, dokud se milánská firma neobrátila na stockholmskou arbitráž. Po dohodě má být žaloba stažena.
„Je to první příklad, kdy se evropský odběratel domohl u Gazpromu ústupků v ceně za plyn tím, že podal žalobu,“ upozornil Kommersant a připomněl, že jednání na stejné téma vedou s koncernem všichni klíčoví klienti, E.ON, BASF a RWE z Německa, francouzská GdF Suez a italské firmy ENI a Enel. Navzdory hrozbám však nikdo žalobu nepodal a Gazprom zaujal „demonstrativně tvrdou pozici“ - a vysoké ceny uhájil i za cenu poklesu objemu dodávek.
Manažeři koncernu tvrdí, že případ s Edisonem nepovede k radikálním změnám v jednání s dalšími odběrateli, protože „každý kontrakt je zvláštní případ“.
Podle analytika East European Gas Analysys Michaila Korčemkina Gazprom protiřečí sám sobě, kdy na jedné straně hájí vysoké ceny a na druhé straně hlásá záměr zvýšit podíl na evropském trhu z 21-23 na 30 procent. V podmínkách, kdy se všichni klienti dožadují změn v kontraktech, je to podle odborníka nereálné. Valerij Nestěrov z Troiki Dialog však odhaduje, že Evropa bude muset najít s Gazpromem kompromis, a tak sotva lze čekat masový příliv soudních žalob.
Kommersant připomněl, že Gazprom loni u řady evropských klientů přistoupil na to, že 15 procent plynu jim prodá ve spotových cenách, Lotyšům a Estoncům rovnou snížil ceny o 15 procent a Turkům o 6,5 procenta. Letos na jaře však odmítl poskytnout slevu polskému koncernu PGNiG, který tvrdil, že ruský plyn kupuje o 24 procent dráž než Německo a o 11 procent dráže než Nizozemsko.
Gazprom má monopol na vývoz ruského plynu. Loni utržil z exportu 43,9 miliardy dolarů.
