J&T spouští nový fond. Zaměří se na výrobce pro energetiku a základní vklad je jen tři stovky
Energetika je podle investiční společnosti J&T dlouhodobě podfinancovaná, zároveň se očekává její masivní rozvoj i kvůli stále narůstající spotřebě energie. I proto investiční vehikl založil fond - J&T Energy OPF-, který bude investovat do výrobců elektřiny. Zaměří se hlavně na ty, kteří vyrábějí nejrůznější součástky a jiné komponenty.
„Globální spotřeba elektřiny v roce 2024 výrazně zrychlila své meziroční tempo růstu na 4,2 procenta, což je téměř dvojnásobek ročního průměru za posledních deset let. Nejde jen o cyklickou událost, ale strukturální změnu,“ komentuje důvody vzniku fondu analytik investiční společnosti J&T Martin Seyček.
Poukázal třeba na německá datová centra, která staví vlastní plynové elektrárny - dlouho totiž čekají na připojení k síti. Podobná centra, která jsou náročná na spotřebu energie, se přitom plánují i v České republice. Například České radiokomunikace nedávno oznámily záměr postavit obří datové centrum pro umělou inteligenci. Čím dál větší energii potřebují ale i domácnosti.
Právě výše zmíněný Seyček je se svým kolegou Michalem Semotanem novou dvojicí portfolio manažerů nového fondu J&T Energy OPF. Novinka vychází z růstu poptávky po elektřině i výši investic, která do energetiky proudí. S tím jak spotřeba roste, zvedá se i tlak na energetickou síť. A to je podle J&T historická příležitost pro investice do energetické infrastruktury.
Zacílené portfolio bez vlivu cen komodit
Portfolio se má skládat z 20 až 30 veřejně obchodovaných akcií. Mezi nimi budou zavedené firmy stejně jako ty neobjevené. „Portfolio jsme postavili tak, aby měl fond minimální expozici na cenu energetických komodit. Podíl investovaného kapitálu do samotných výrobců elektřiny bude tedy menší než u obdobných fondů,“ vysvětluje Seyček.
Primárně bude fond investovat do výrobců zařízení na výrobu či přenost a uchování elektřiny. Konkrétně půjde o výrobce různých druhů turbín, větrných, plynových i parních transformátorů a generátorů, elektrických kabelů nebo kogeneračních jednotek a elektrických součástek.
Součástí portfolia budou ale i společnosti, které staví a servisují energetickou infrastrukturu, jako jsou elektrárny, elektrické sítě, LNG terminály, plynovody nebo ropovody. Roli budou hrát i těžaři energetických komodit a firmy, které jim poskytují služby.
Už teď je mezi konkrétními společnostmi například plzeňský výrobce strojů Doosan Škoda Power, evropská společnost Nordex, která vyrábí turbíny, britská společnost Scottish and Southern Energy, která se specializuje na výrobu, distribuci a dodávku elektřiny s důrazem na obnovitelné zdroje či americký výrobce a dodavatel fotovoltaických panelů First Solar inc.
Šedesát procent fondu tvoří zahraniční akcie, přes deset procent pak zahraniční hotovost. Pouze čtvrtina portfolia je „domácí“. Fond má vysokou rizikovost a investiční horizont je minimálně pět let. Nejmenší investice pak 300 korun. „Je to fond vhodný i pro pravidelné investice, nenutíme nikoho dávat velkou částku,“ popisuje Semotan.
Spotřeba vzroste do roku 2050 až o sto procent
J&T své rozhodnutí opírá třeba i o analýzu Mezinárodní agentury pro energii, podle které poroste spotřeba elektřiny o 2,6 procent ročně, což je téměř patnáct procent do roku 2030 a sto procent do roku 2050. Souvisí to například s růstem využívání umělé inteligence a cloudových služeb, což vede k masivnímu budování datových center. Právě ta jsou extrémně náročná na spotřebu elektřiny. Podle zmíněné agentury se jejich globální spotřeba do roku 2030 zdvojnásobí a dosáhne tak úrovně, která odpovídá aktuální spotřebě celého Japonska.
Velké technologické firmy tak podle J&T už teď uzavírají dvacetileté smlouvy, které zaručují dobrou cenu na odběr elektřiny, případně staví datacentra vedle elektráren, nebo naopak, jak to plánují ve zmíněném Německu. Samotná datacentra pak rostou tam, kde je dostatečná kapacita sítě.
Nejde ale jen o datová centra, ale například také o elektrifikaci dopravy, vytápění či chlazení. Rostou i investice do výroby, přenosu a ukládání elektřiny, které loni dosáhly celovětově na úroveň 1,5 bilionu dolarů. O tři roky dříve tato hodnota nedosahovala ani bilionu. Přesto je podle portfolio manažerů nového fondu energetika podinvestovaná. Evropa i „Amerika“ dle nich sází na infrastrukturu ze sedmdesátých nebo osmdesátých let.
„Absenci investic nebude možné dohnat za jednu dekádu. V celém oboru chybí výrobní kapacity a lidské zdroje. Díky tomu výrobci energetické infrastruktury zažívají žně, mají rekordní zakázkové knihy a mohou navyšovat ceny a marže. Čekací doby na velké plynové turbíny, elektrické transformátory nebo podmořské elektrické kabely jsou minimálně tři až čtyři roky,“ uvádí Semotan.
