Jan Mládek: Situace v OKD je stále velmi křehká

Jan Mládek

Jan Mládek Zdroj: Michael Tomes, E15

Ostravsko nezasáhla jen insolvence těžební firmy OKD, do úpadku se dostaly také tři dceřiné společnosti strojírenských Vítkovic. „Pan Světlík by si měl přiznat hloubku problému a závazků vůči daňovým poplatníkům,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Státní Česká exportní banka totiž Vítkovicím půjčila 12 miliard korun na dostavbu problematické turecké elektrárny Adularya.

Insolvenční správce OKD vyřadil ze hry o další osud firmy její stávající vlastníky a největší věřitele, s nimiž nebyla ochotná jednat v minulosti ani vláda. Jak jste s jeho prací spokojený?

Není mou úlohou komentovat rozhodnutí nezávislého soudu, koho ponechal mezi věřiteli. Ale samozřejmě menší počet věřitelů celý proces usnadní.

Jaké čekáte kroky ze strany investičních fondů, kterým byly jejich pohledávky odmítnuty?

Byl bych rád, aby výsledkem byla nějaká dohoda. Ale té by se v žádném případě neměl účastnit stát. Pokud budou mít chuť prodat svou pohledávku nějakému českému subjektu, tak to mohou udělat, protože upřímně řečeno jejich akcie jsou bezcenné. To, je zřejmé i z toho, že OKD soudu oznámilo, že předpokládaná výnosnost uznaných pohledávek je 2,5 procenta. Vlastník přitom nemůže dostat nic, dokud nejsou vypořádány všechny pohledávky. Jsem také rád, že podmíněnou pohledávku na likvidační práce, kterou jsem za ministerstvo průmyslu a obchodu přihlásil, sice soud v přímém slova smyslu neuznal, ale přijal ji jako závazek za konkurzní podstatou. To nám v zásadě stačí.

Takto to soud neřekl.

Ale sdělil, že náklady na likvidaci dolů se musejí uhradit dříve, než se začnou splácet ostatní pohledávky nebo vyplácet vlastníci.

Jenže samo OKD uvedlo, že i když bude růst cena uhlí podle mezinárodních odhadů, tak mu budou chybět na útlum přes dvě miliardy korun. Kde je vezme?

Aspoň je naděje, že na stát toho zbude méně. My zatím nevíme, jak vysoká pohledávka státu nakonec bude. Ale ze sdělení soudu vyplývá, že OKD se pokusí uhradit co největší část a teprve zbytek doplatí stát. Jako je to v jiných případech. Se zahlazováním následků důlní činnosti po subjektech, které už neexistují, tady máme bohaté zkušenosti. Takže by bylo dobré, aby se peníze, které se v OKD vydělají, převedly na speciální účet, který bude použit na technickou likvidaci dolů.

Věřitelé OKD jsou většinou dodavatelé. Budou souhlasit s lecčíms, co se týká starých pohledávek, protože je zajímá práce možná až na deset let.

Vedení OKD poměrně jasně říká, že pro útlum jednotlivých dolů, který musí přijít už příští rok, bude hledat partnera. Bude tím partnerem stát?

Všichni víme, že situace je křehká, a že pokud se nepodaří najít reorganizační plán, tak je tady varianta konkurzu. To znamená okamžité propuštění devíti tisíc lidí. Doly se zastaví, nechají se tam jen lidé, kteří zajistí, aby zůstaly bezpečné a nic tam nevybuchlo. A začnou se prodávat zbylá aktiva. Stát má pro tento případ připraveny nástroje, kdy se propuštění zaměstnanci, kteří by nedostali výplatu nebo odstupné, dostaví na úřad práce a dostanou peníze podle platných zákonů. My se budeme snažit, aby se to nestalo. Až budu mít všechny podklady, kolik by stála účast státu na reorganizaci a na kolik by přišel konkurz, odnesu je na vládu, protože o tom budou rozhodovat všichni ministři.

Je vůbec šance reorganizační plán schválit, když věřitelé stejně nemají příliš šanci se ke svým penězům dostat?

O věřitele bych takový strach neměl. Těm je sděleno, že v nejlepším možném scénáři dostanou 2,5 procenta z dlužné částky, a to ještě s určitým odkladem. To nezní moc dobře. Přesto jich naprostá většina pro povolení reorganizace hlasovala. Důvod je racionální. Věřitelé jsou většinou dodavatelé a ti touží po tom, aby ještě pět deset let byli dodavateli OKD, pokud se dohodnou na nějakém režimu zkrácených plateb či předplateb. Proto budou souhlasit s lecčíms, co se týká starých dluhů a pohledávek, protože je zajímá práce možná až na deset let.

Vedení OKD mluví i o tom, že pro životaschopnou část firmy chce najít strategického investora. Stát bude mít ve vedení dva zástupce. Budete se snažit s hledáním pomoci?

Osobně bych žádného strategického investora nehledal. Útlum bych převedl na Diamo. Ale pro to jsem nenašel podporu. Soukromého investora potřebujete proto, aby hledal tržní příležitosti, šel do rizika, poskytl nový kapitál a know-how. Útlum OKD je ale operace, pro niž je stát dokonce lepší než soukromý sektor.

Investor by ale podle OKD měl přinést peníze, aby se vůbec restrukturalizace firmy mohla provést.

Jenže nepochybně by po státu žádal různé garance a my budeme mít problém mu je dát, abychom nebyli v budoucnu za hlupáky.

OKD není jediná firma v problémech. Vy jste se osobně účastnil řešení problémů v jihočeském Kovosvitu. Ostravské Vítkovice mají nyní tři dcery v insolvenčním řízení. Tam se budete také osobně angažovat?

Mezi Kovosvitem a Vítkovicemi je velký rozdíl. V případě Kovosvitu jsem se snažil tlačit na banky, aby se našly peníze na výplatu mezd. Ale to by bylo zbytečné, kdyby vlastník František Komárek nepochopil, že udělal chyby při některých finančních operacích. On byl ochoten za ně přijmout odpovědnost až do té míry, že v zásadě novým investorům odevzdal klíče od podniku. Nespekuloval, že na tom ještě nějak vydělá, a nebral si zaměstnance jako rukojmí. Stejný pocit ve Vítkovicích nemám.

Čtěte také:

Krajské volby 2016: Morava a Slezsko čelí smogu, nezaměstnanosti a krachu OKD

OKD a ministerstvo financí podepsaly smlouvu o půjčce na 700 milionů

OKD: stát do zadluženého podniku dosadí finančního i provozního ředitele

Měl by Jan Světlík odevzdat klíče od těch tří dceřiných firem?

Pan Světlík by si měl přiznat hloubku problému a závazků vůči daňovým poplatníkům. Kvůli Vítkovicím a jejich projektu na výstavbu turecké elektrárny Adularya vznikla obrovská angažovanost České exportní banky a EGAP a hrozí dopad na daňové poplatníky.

Mluvil jste o tom s panem Světlíkem?

Výsledek toho rozhovoru mě úplně neuspokojil. Nejsem si třeba jistý, že Vítkovice budou schopny udělat něco s tím, že elektrárna stále nefunguje.

Co budete dělat?

Musíme se nějak angažovat, protože ČEB a EGAP jsou státní a my nemáme zájem, aby se garance za úvěr uplatnily. Už zkoušíme působit na tureckou stranu, i když situace není úplně jednoduchá. Protože v insolvenci je i firma na turecké straně. Rodina, která ji vlastnila, je buď ve vazbě, nebo na útěku.

Jelikož někteří v mé vlastní straně zpochybňovali, jestli jsem pro ni přínosem, tak potřebuji od voličů slyšet, že mě podporují.

Takže elektrárnu řešíte na diplomatické úrovni?

První je třeba vyjasnit, aby turecká vláda řekla, s kým musíme jednat. Hlavní byznys turecké firmy je výroba plastových výrobků, třeba tašek pro Tesco. Elektrárna je jen třešnička na dortu. Tureckým zájmem je zachovat plastovou výrobu. Elektrárně zatím insolvenční správci nevěnovali pozornost. My především potřebujeme, aby ČEB měla vůbec partnera, s nímž bude moci jednat.

Může ČEB o něčem jednat, dokud nebude elektrárna hotová?

Je to komplikované na obou stranách. Je otázka, jestli Vítkovice Power Engineering je schopná elektrárnu dokončit. Moc dobře si to nedovedu představit. Tepelná elektrárna se v režimu insolvence nejspíš stavět nedá. Firma k tomu potřebuje různá zajištění, bude potřebovat nové peníze, protože kotel, který není stavěný na daný druh paliva, se zadarmo nevyřeší.

V říjnových senátních volbách kandiduje také předsedkyně ERÚ Alena Vitásková. Je to slučitelné s její funkcí nezávislého regulátora?

Je to něco, na co zákonodárce zjevně nemyslel. Nemáme moc ošetřené, jak by měli lidé ve vedení státních úřadů v takové situaci postupovat. Podobný problém cítím také u předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové (kandiduje do krajského zastupitelstva za hnutí Starostové – pozn. red.), ale to je kultivovanější dáma, která to nepřehání. U paní Vitáskové občas jen zírám.

Jan MládekJan Mládek|Michael Tomes, E15

Nahrajete jí v kampani tím, že nedodáte včas notifikaci podpory pro obnovitelné zdroje uvedené do provozu před rokem 2013 a bude se opakovat situace z loňska, kdy Vitásková odmítla podporu na další rok vypsat?

Tato věc se blíží do evropského mezirezortního řízení. Nemůžu garantovat, že se podaří ho dokončit do konce září. Podařilo se nám zatím prosadit dvě notifikace podpory obnovitelných zdrojů připojených po roce 2016, což se týká bioplynových stanic a vody. Předpokládám, že podobně to dopadne i s velkou notifikací pro zdroje uvedené do provozu před rokem 2013.

Majitelé elektráren tedy mohou čekat, že se bude opakovat boj mezi ERÚ a MPO o vypsání podpory na příští rok?

Jsem si skoro jist, že notifikace bude hotová do konce října. Když ERÚ podporu nevypíše do 30. září, tak bude dostatek času to stihnout do začátku příštího roku.

Vy sám jste se nechal slyšet, že když se do Senátu nedostanete, dáte funkci ministra k dispozici. Jak souvisí ministerská funkce s tou senátorskou?

Velmi volně, ale pro funkci ministra potřebujete podporu vlastní strany a voličů. Jelikož někteří v mé vlastní straně zpochybňovali, jestli jsem pro ni přínosem, tak potřebuji od voličů slyšet, že mě podporují. Pak mohu pokračovat ve funkci ministra. Když mě nezvolí, tak to nechám na zvážení pana premiéra.

Proč se nerozhodnete sám, jestli odejdete, nebo zůstanete?

Sdělím premiérovi, že ať bude jeho rozhodnutí jakékoliv, tak ho přijmu jako voják strany. Prostě se zachovám jako pan Komárek v Kovosvitu. Když mi voliči hlasy nedají, tak položím klíče na stůl. A ať přijde nový ministr.

Jan Mládek (56)
Ministr průmyslu a obchodu, ekonomický expert ČSSD, absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze. Poslancem byl poprvé zvolen před dvanácti lety, v roce 2005 však na mandát rezignoval, v roce 2010 neúspěšně kandidoval do Senátu. Nyní v Poslanecké sněmovně opět zastupuje Jihočeský kraj. Působil jako náměstek ministra financí, ve vládě Jiřího Paroubka zastával post ministra zemědělství. V letech 1999 až 2001 byl také viceguvernérem Mezinárodního měnového fondu za Českou republiku. Je potřetí ženatý, má pět dětí.