V elektrárně v současnosti fungují dva bloky o výkonu 550 a 850 megawattů. Do provozu byly uvedeny v letech 2010 a 2011 a s účinností výroby zhruba 60 procent patří mezi nejefektivnější paroplynové zdroje v Německu.
Společnost E.ON však oznámila, že pro elektrárnu nevidí perspektivu hospodářsky smysluplného provozu a že její provoz ukončí k 1. dubnu 2016. Podle E.ON je odstavení Irschingu důsledkem německé transformace energetiky. Kvůli podpoře obnovitelných zdrojů energie se snížila cena elektřiny na burze.
Poptávku, kterou nedokážou větrné a solární elektrárny uspokojit, pokrývají uhelné elektrárny, jejichž provoz je proti paroplynovým výrazně levnější díky nízkým cenám uhlí a levným evropským povolenkám na emise oxidu uhličitého (CO2).
Rána pro Bavorsko
Odstavení elektrárny v Irschingu může zkomplikovat energetickou situaci v Bavorsku. Paroplynová elektrárna mohla v budoucnu nahradit část výroby jaderných elektráren, jejichž provoz chce Německo ukončit do roku 2022. S tím počítala i vláda spolkové země v čele s Horstem Seehoferem (CDU).
Bez těchto záložních zdrojů bude muset největší německá spolková země, v níž je mnoho energeticky náročných provozů, ve větší míře spoléhat na dodávky proudu z větrných elektráren na severu Německa. V současnosti však chybí dostatečné kapacity pro přenos elektřiny ze severu na jih Německa a bavorská vláda se jejich výstavbě dlouhodobě brání. Energie do největší spolkové země proudí přes Česko, což zatěžuje českou přenosovou soustavu.
