K penězům na energetické úspory se dostane málo projektů

Dotace jen pro některé. Úspory energií se u firemních projektů pohybují od 20 do 35 procent. Podmínky vyplácení jsou přísnější

Dotace jen pro některé. Úspory energií se u firemních projektů pohybují od 20 do 35 procent. Podmínky vyplácení jsou přísnější Zdroj: CTK

Evropské dotace měly částečně zaplatit účet za snižování spotřeby energií ve firmách, aby Česko splnilo cíl energetické účinnosti pro rok 2020. Jenže ministerstvo průmyslu nastavilo podmínky pro přidělování dotací tak přísně, že spousta energetických modernizací si na peníze z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost nesáhne, varují dotační poradci. V první výzvě vyhlášené na začátku června se rozdělují čtyři miliardy korun.

Firmy, které radí podnikům s evropskými dotacemi, po zveřejnění podmínek nové výzvy zjistily, že z projektů, které v minulém období dotace získaly, by teď uspěla sotva desetina. „Pokud je program nastaven takto restriktivně, hrozí, že se dostupné peníze nevyčerpají,“ říká Petr Holan, tajemník Asociace pro evropské fondy.

„Nadpoloviční většina projektů z předchozího programu Eko-energie vykázala úspory energie nad třicet procent. Nastavené kritérium odpovídá reálným hodnotám v českých projektech. Schopnost vyčerpat peníze z první výzvy není ohrožena,“ oponuje mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Filip Matys.

Úspory energií se u firemních projektů typicky pohybují od 20 do 35 procent, tvrdí energetičtí auditoři. „Připravovali jsme pro jednu potravinářskou firmu projekt, kde úspora činí 26 procent. V minulé výzvě by prošel. Teď by získal 57 bodů a potřebuje minimálně 60,“ uvádí příklad běžného projektu Michal Žídek, energetický auditor a zástupce ředitele Výzkumného energetického centra při Vysoké škole báňské.

Drahé úsporné projekty

Dohnat body pro méně úsporný projekt může být pro firmy drahé nebo složité. Třeba by musely zavést nákladné řízení kvality ISO. Další body jsou za správné ocenění projektů, aniž by bylo jasné, jak se tato správnost bude hodnotit. Velkým firmám nepomůže ani instalace obnovitelných zdrojů, protože při jejich velikosti by pro získání plného počtu bodů muselo jít o investici za miliony korun.

U vysoce úsporných projektů je zase potíž v tom, že jsou drahé na jednotku ušetřených emisí oxidu uhličitého. Čím jsou tyto jednotkové náklady vyšší, tím nižší je počet přidělených bodů. V honbě za body proto budou muset firmy uvádět nižší uznatelné náklady, což povede k nižší dotaci. Nebo budou muset v projektech nadhodnotit úspory. Když ale deklarovaných úspor nedosáhnou, o dotaci přijdou.

Firmy může od žádostí o dotace odrazovat i to, že stavební práce se budou hodnotit podle cenové soustavy pro veřejné zakázky, takzvané soustavy ÚRS. „Tento požadavek neúměrně zvyšuje administrativní náročnost poskytování dotací a tím celkově náklady energeticky úsporných projektů,“ přidává další z výtek Milan Mostýn, mluvčí Svazu průmyslu a dopravy.