Podle serveru Sme.sk se Kanada prostřednictvím svého ministra životního prostředí Petera Kenta nechala slyšet, že už nechce podepisovat žádné další omezující závazky a proto od protokolu ustupuje. Postoj této severoamerické země ale není překvapením, protože dohodu z Kjóta nikdy moc nedodržovala, stejně tak jako další velcí producenti skleníkových plynů - Spojené státy nebo Čína.
Při jednáních navíc vyšlo najevo, že i další státy uvažují o odstoupení od smlouvy, ve které se zavázaly snížit v období let 2008-2012 emise o zhruba pět procent. Zatím je pravděpodobné, že Kanadu bude následovat Japonsko a Rusko.
„Pro většinu lidí z rozvojových zemí může být klimatická změna otázkou života a smrti. Země by se měly povznést nad své národní zájmy a pokračovat ve snižování produkce skleníkových plynů,“ reagoval podle BBC na postoje Kanady a spol. prezident Jihoafrické republiky Jacob Zuma.
K jeho slovům se prý připojily i další země, které jsou ohrožovány změnou klimatu nejvíce. Podle nich hrozí v těchto lokalitách větší výkyvy počasí, které s sebou mohou nést vysušování půdy a nedostatek pitné vody.
Na tyto problémy přitom upozorňuje i OSN. Aktuální správa Organizace pro výživu a polní hospodářství uvádí, že do roku 2050 budou muset farmáři vyprodukovat o 70 procent potravin více, aby pokryly poptávku, která bude vzrůstat společně s počtem obyvatel. Vědci odhadují, že za 40 let bude na planetě přes devět miliard lidí a upozorňují, že v současnosti už se obdělává téměř všechna využitelná půda.
