Jak přesvědčit Polsko závislé na uhlí, aby podpořilo trojici evropských klimaticko-energetických cílů. To je jedna z hlavních otázek, kterou musí unijní zastánci ambicióznější klimatické politiky řešit před nadcházejícím bruselským summitem, na kterém mají prezidenti a premiéři členských zemí cíle schválit.
Varšava žádá rozdělení cíle mezi členské země podle nákladů, které bude implementace vyžadovat.
Polsko minulý týden navštívila německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž vláda si klimatickou a energetickou politiku představuje vůbec nejodvážněji. Nová polská premiérka Ewa Kopaczová po setkání s ní prohlásila, že bude bránit jakémukoliv rozhodnutí, které by mohlo zvýšit ceny elektřiny.
„Chci se po summitu EU vrátit do Varšavy a říci, že jsem uspěla, ochránila ceny elektřiny a nic se nezměnilo,“ řekla na tiskové konferenci. Polská vláda tvrdí, že jestli EU schválí cíl pro 40% snížení emisí CO2, ceny energie vzrostou o 120 %. Varšava žádá spravedlivé rozdělení cíle mezi jednotlivé členské země podle nákladů, které bude implementace vyžadovat.
Kdo to zaplatí?
Spravedlivé rozdělení úsilí chtějí i ostatní středoevropské země, které upozorňují, že plnění klimaticko-energetického balíčku pro ně může být náročnější než pro starší členské země. „V nových členských státech nese náklady spojené s klimaticko-energetickými cíli průmysl, včetně energetiky, v Česku dokonce až z 83 %,“ uvedl v této souvislosti poradce prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jakub Vít, který vystoupil na nedávné debatě věnované energetické účinnosti.
Že by se nakonec všichni mohli domluvit, naznačilo neformální setkání ministrů energetiky a životního prostředí, které se konalo minulý týden v Miláně. Za dohodu se tam postavil britský ministr Ed Davey, jehož země by mohla mít při vrcholícím jednání rozhodné slovo, píše list Guardian.
Ještě složitější ovšem bude dohoda o dalších dvou navržených cílech – pro 27% podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie a zvýšení energetické účinnosti o 30 %. Jak už EurActiv psal, země jsou v názoru na tyto cíle rozdělené. Jen menší část z nich má chuť stanovit cíle jako závazné.
Jako s OZE
Česká vláda se například kvůli zkušenostem z minulosti obává, že by se mohl opakovat průšvih se špatně nastavenou finanční podporou obnovitelných zdrojů, který vedl ke zvýšení cen elektřiny.
„Pokud by byl rámec pro rok 2020 nastaven jinak, myslím si, že by Česká republika například jiným způsobem přistupovala k podpoře OZE. Nevyplýtvali bychom tolik peněz na jejich podporu a možná bychom se zaměřili na jiné alternativy,“ řekl v červnu EurActivu státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Investicím do účinnosti se přitom podle něj Česko nebrání.