Terminál - loď dlouhou 294 metrů - pronajala Litvě na deset let norská společnost Höegh LNG. Vilnius tak bude moci v příštím roce nakoupit od norského Statoilu 540 milionů krychlových metrů plynu a následně pak, po vypršení kontraktu s Gazpromem, každoročně importovat až čtyři miliardy kubíků této energetické suroviny. To je podstatně více, než kolik do země přicházelo z Ruska. Loni tak Litva nakoupila 2,7 miliardy kubíků plynu.
Komisař Evropské unie pro energetiku Günther Oettinger označil připlutí terminálu do Klajpedy za „velký krok Litvy k diverzifikaci zdrojů zásobování plynem, což zajišťuje tržní cenu a zaručuje dodávky pro Pobaltí“. „Výzva plynové bezpečnosti pro Evropu vyžaduje rychlé jednání a Litva nám nyní ukázala, jak se to dělá,“ řekl.
Kromě zvýšení energetické bezpečnosti může navíc Litva nákupem norského plynu ušetřit. Zatímco zbytku Evropy Gazprom v průměru účtuje 375 dolarů za tisíc krychlových metrů plynu, Litva loni za stejné množství platila 460 až 490 dolarů.
Litva a stejně tak Lotyšsko a Estonsko - bývalé sovětské republiky a od roku 2004 členové EU - jsou na dodávkách ruského plynu zcela závislé. Klajpedský terminál nyní budou moci využívat k přepravě zkapalněného plynu cisternami i Riga a Tallinn.
V důsledku ukrajinské krize a úloze Moskvy v ní - mimo jiné i využití ceny zemního plynu jako nátlaku na prozápadní ukrajinskou vládu - vyvstaly v řadě evropských zemí obavy, že by Rusko mohlo v budoucnu obdobným způsobem zneužít svého monopolního postavení i vůči nim.
