Koronakrize zrychluje ústup evropských automobilek ze scény. Riskují bezvýznamnost

Vstupní brána do vrchlabské pobočky automobilky Škoda Auto. V českém autoprůmyslu teď pracuje na 180 tisíc lidí.

Vstupní brána do vrchlabské pobočky automobilky Škoda Auto. V českém autoprůmyslu teď pracuje na 180 tisíc lidí. Zdroj: ČTK/David Taneček

Nový elektromobil Volkswagen ID.3, naděje německé automobilky pro nové desetiletí.
Ve Volkswagenu kvůli problémům s uvedením nových elektromobilů na trh padaly manažerské hlavy. Šéf koncernu Herbert Diess je zatím ustál.
Logo automobilky Škoda Auto před vrchlabskou pobočkou společnosti, která koncem dubna obnovila výrobu  přerušenou kvůli koronaviru.
Nový elektromobil Volkswagen ID.3 má postupně zlevnit na úroveň aut se spalovacím motorem.
Volkswagen ID.3 se začal prodávat tento týden.
6
Fotogalerie

Nejhorší červen za třicet let. Takové jsou výsledky prodejů vozů v Německu, tedy na největším evropském trhu a současně v zemi, která nejvýrazněji ovlivňuje tuzemskou ekonomiku. Celoroční tržby tam podle odhadů klesnou o pětinu, a v celé Evropě dokonce o čtvrtinu. Krize navíc podle analytiků není jednorázovým výkyvem, ale spíše trendem. Evropské automobilky tak mají na vybranou: buďto hluboká transformace, nebo ústup do bezvýznamnosti.

Dvouciferné propady prodejů a tržeb sice ovlivňuje celosvětový pokles poptávky vyvolaný pandemií koronaviru, avšak černé vyhlídky umocňuje fakt, že o špatné kondici evropských automobilek se hovořilo už pár let před krizí. Dokladem toho je skutečnost, že Asociace evropských automobilek ACEA oznámila už počátkem roku, že letos lze očekávat meziroční dvouprocentní propad prodejů. Příčinou měly být pokles zájmu o nové vozy, omezená nabídka a zvýšení cen.

„Pandemie koronaviru celé odvětví paralyzovala. Do jaké míry jsou současná čísla ovlivněna odloženou spotřebou a z jaké části jde o trvalejší trend, je ovšem složité odhadnout,“ říká výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) Zdeněk Petzl.

Příčinou dlouhododobě neutěšených výsledků jsou stále se zpřísňující emisní limity vozů, kvůli kterým musejí výrobci využívat ekologicky šetrnější, a tím i dražší technologie. Od příštího roku by podle unijních pravidel měly průměrné emise automobilů klesnout z nynějších 135 na 95 gramů oxidu uhličitého na kilometr, tedy o třicet procent. Do roku 2030 pak evropské regule požadují další snížení o 37,5 procenta, což je podle expertů dosažitelné jen tak, že čtvrtina všech vozů bude mít čistě elektrický pohon.

Kde vzít na obří investice

ACEA stejně jako řada národních automobilových asociací proto volá po zmírnění přísných emisních podmínek nebo alespoň po razantní sektorové finanční pomoci. Západní Evropa místo toho ještě silněji tlačí na rychlejší elektrifikaci.

Český AutoSap ale upozorňuje, že mohutné investice jsou jediným receptem, jak si udržet postavení na trzích. „Příklon k čisté mobilitě, který pandemie koronaviru na řadě trhů paradoxně ještě urychluje, bude vyžadovat další obrovské investice. Evropské automobilky však nemají jinou možnost, pokud chtějí udržet krok s agresivní čínskou či americkou konkurencí,“ zdůrazňuje Petzl.

Nezbytná transformace spolu se sníženou poptávkou si tak podle analytiků vyžádá oběti. Problémy mohou mít zejména menší hráči, upozorňuje například Stefan Bratzel, ředitel Centra automobilového managementu (CAM).

Vyhrají Německo a Čína

„Koronavirus urychlil strukturální problémy, které už v mírnější podobě prosakovaly před krizí. Evropská auta už nejsou poptávaná jako dříve,“ sdělil Bratzel. „Už před krizí trh nerostl, takže mnoho automobilek, jako jsou Renault nebo Fiat, snížilo výrobu. Stejně tak musely řešit problémy německé automobilky. Ty ale na rozdíl od ostatních evropských hráčů projdou krizí jako vítězové,“ dodal.

Světovým vítězem však bude Čína, tvrdí Felipe Munoz, globální analytik společnosti JATO Dynamics, která se specializuje na informace o automobilovém průmyslu. Tamní trh se už totiž pomalu zotavuje a nyní je kapitálově jednoznačně nejsilnější.

„Zatím není jasné, zda některé evropské automobilky skončí, nebo zda budou jen muset osekat produktovou řadu. Je ale pravděpodobné, že některé se budou muset spojit a některé dost možná skončí v rukou čínských firem. Ty se budou v Evropě rozhodně poohlížet po příležitostech,“ odhaduje Munoz.

Evropské automobilky tak budou zřejmě dál vyklízet pozice. Manažeři oslovení poradenskou firmou KPMG se dokonce domnívají, že v roce 2030 bude západní Evropa vyrábět méně než pět procent světové produkce. Teď na ni ještě připadá trojnásobek.

Elektromobily jako příčina propouštění

Ať už krize skončí jakkoli, jisté je, že probíhající změny budou znamenat velkou ztrátu pracovních míst. Hlavním zabijákem práce v autoprůmyslu se stává přechod k elektromobilům, které nejsou výrobně tak náročně jako vozy se spalovacím motorem.

Jen Německo tak v nejbližších letech může přijít o sto tisíc pracovních míst, odhaduje investiční banka Landesbank Baden-Württemberg. Nyní tam v autoprůmyslu pracuje zhruba 830 tisíc lidí. V Česku by se situace mohla vyvíjet podobně, ale podle AutoSAP lze budoucí propad zaměstnanosti jen těžko odhadovat. V oboru teď podle odhadů pracuje 180 tisíc lidí.