Křetínský přikoupil od PPF pětinu v německém uhelném podniku LEAG. Zaplatil jedno euro

Křetínského EPH a EP energy Transition nyní společně drží 70 procent akcií energetické společnosti LEAG.

Křetínského EPH a EP energy Transition nyní společně drží 70 procent akcií energetické společnosti LEAG. Zdroj: ČTK

Společnost PPF dokončila prodej pětinového podílu v energetické firmě LEAG, kupujícím je EP energy Transition Daniela Křetínského. O chystané transakci už média psala, nová pololetní zpráva PPF ale prozradila, že investiční skupina podíl prodala za pouhé jedno euro, přestože se jeho účetní hodnota pohybuje v miliardách. PPF podle jejího mluvčího k transakci přivedla změna strategie a také cenová nestabilita evropských energetických trhů.

LEAG patří k pěti největším výrobcům elektřiny v Německu a podle svých oficiálních stránek je dokonce největší energetickou společností ve východním Německu. Kromě hnědouhelných elektráren vlastní v Braniborsku i doly, kde hnědé uhlí těží.

Kupující, EP energy Transition, je sesterskou společností skupiny EPH, která už vlastní polovinu LEAGu. Sestry, jejichž majoritním akcionářem je Daniel Křetínský, spolumajitel vydavatele e15, tak po transakci společně drží 70 procent akcií podniku. Skupina PPF, které zbývá 30 procent, prodej komentuje, že je v souladu se současnou investiční strategií skupiny. Už dříve uvedla, že se chce soustředit především na finanční služby, telekomunikace, média a e-commerce.

Nesoulad mezi účetní a prodejní cenou PPF vysvětluje tak, že byla vždy jen finančním investorem. „K exitu této investice nás vede především velká cenová nestabilita evropských energetických trhů a také naše strategie v oblasti ESG,“ vysvětluje mluvčí společnosti Leoš Rousek. ESG, z anglických slov environmental, social and governance, přináší nový způsob ohodnocení společností, který posuzuje rizika jejich vlivu na životní prostředí, vztah firem ke společenské odpovědnosti i zohledňování sociálních aspektů při jejich řízení.

„Prodej pětinového podílu je součástí širší dohody, podle které se PPF nebude v budoucnu podílet na financování LEAGu. Současně však má zachovánu možnost prodeje zbývajících 30 procent za tržní cenu,“ dodal Rousek. Na doplňující otázku, zda tržní ceně odpovídá i nynější prodej za jedno euro, už PPF nereagovala. EPH nechala dotazy e15 zcela bez odpovědi.

Provozování energetického byznysu bylo vzhledem k vysokým cenám komodit v posledních letech extrémně finančně náročné. Kvůli povinnosti skládat na energetické burze zálohu měla řada firem loni v jednu chvíli zablokované i desítky miliard korun, které by jinak mohly použít na rozvoj podnikání.

Důvodem je jedno z pravidel energetické burzy: u dohodnutých kontraktů musí prodejce při rostoucí ceně komodity dorovnat rozdíl mezi uzavřenou a aktuální cenou, a to právě ve skládaných zálohách. Účelem je, aby kupující mohl energie pořídit u jiného obchodníka bez dodatečných nákladů v případě, že původní prodejce smlouvu nesplní.

Cenu dolů tlačí i nejistá budoucnost uhelného byznysu. Bez státní podpory bude čím dál méně konkurenceschopný. „Budoucí ziskovost uhelných elektráren tak z největší míry ovlivní to, zda si zajistí provozní podporu státu alespoň pro záložní zdroje elektrizační soustavy,“ říká zdroj z energetických kruhů, který si nepřál být jmenován. 

K tomu je podle něj v případě LEAGu nutné připsat obří závazky do budoucí rekultivace uhelného regionu i plánované investice německé společnosti do nové energetiky. Mluvčí EPH Daniel Častvaj už dříve pro HN uvedl, že LEAG chce na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, bateriových úložišť a vysoce účinných elektráren připravených na spalování vodíku vynaložit zhruba deset miliard eur.

Další energetik, který si nepřál uvést své jméno, navzdory tomu podotýká, že i přes chmurné vyhlídky budoucnosti uhlí je prodejní cena podílu v LEAGu nesmyslně nízká a naprosto neodpovídá předpokládaným výsledkům skupiny: „Očekávám, že součástí prodeje jsou neveřejné dohody, které by prodejní částku dokázaly vysvětlit. Bez nich tato cenovka nemá logiku.“

Předminulý rok firma sice prodělala sto milionů eur, loni však její čistý zisk dosáhl rekordních 1,6 miliardy eur, napsaly v srpnu HN. V přepočtu na koruny jde o zhruba 40 miliard. Tento rok by měl být ještě lepší, jen v prvním pololetí už firma vykázala čistý zisk zhruba 1,5 miliardy eur. 

Sama PPF podíl podle pololetní zprávy ocenila na 435 milionů eur. Tím, že ho prodala za euro, však musela stejnou sumu i účetně odepsat, což už se propsalo také do výsledků hospodaření za první pololetí. PPF má možnost prodat zbylý 30procentní podíl za tržní cenu od příštího října do září roku 2026.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!