Kudy v Česku vede ropovod Družba? Možná právě za vaším domem, podívejte se na mapu
- Chorvatsko řeší žádost Maďarska a Slovenska o přepravu ruské ropy, protože ropovod Družba je od konce ledna mimo provoz.
- Uzavření Družby prohloubilo spor Budapešti s Kyjevem.
- Ropovod Družba je nejdelší na světě. Kudy přesně vede v Česku?
Rafinerie v braniborském Schwedtu se musí připravit na změnu logistiky. Kazašská ropa už nebude od května využívat trasu přes Družbu, protože Rusko ohlásilo stopku kvůli technickým kapacitám. Na celkový objem výroby ropných derivátů by to však nemělo mít vliv.
Chorvatská vláda obdržela žádost od maďarského ministra zahraničí a slovenské ministryně hospodářství o zajištění přepravy ruské ropy přes ropovod Družba. Ten je od konce ledna mimo provoz kvůli ruským útokům na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Dopady uzavření Družby prohloubily spor mezi Budapeští a Kyjevem. Ruskou ropu přes tento ropovod odebírá také Slovensko a Spojené státy Maďarsku i Slovensku udělily výjimku z protiruských sankcí.
Trasa ropovodu Družba
Družba je se svou délkou více než 5 000 kilometrů nejdelší ropovod světa. Jeho historie sahá hluboko do poloviny minulého století. Začíná v ruské Samaře, kde se do něj sbíhají další produktovody ze Sibiře a Uralu, a pokračuje na západ, napsal server Živě.cz.
Na území Běloruska se rozděluje na severní větev mířící přes Polsko do Německa a inkriminovanou jižní větev, která protíná západní část Ukrajiny. U jižních hranic se opět dělí. Severní potrubí zamíří na Slovensko a do České republiky, jižní pak do Maďarska.
Český úsek družby spravuje MERO ČR, a.s.
Družba je relativně stará – na území tehdejšího Československa totiž zamířila už v polovině minulého století. Od 90. let tuzemskou část infrastruktury spravuje akciová společnost MERO ČR (MEzinárodní ROpovody), která produktovod o celkové délce 473,3 km včetně zdvojení postupně modernizovala.
Jelikož historie Družby v Česku sahá hluboko do 60. let, její trasa už často splynula s okolím. Potrubí je zároveň na většině území zahloubeno, na první pohled si ho nevšimnete.
Nejviditelnější stopou ropovodu po jeho modernizaci v 90. letech jsou hlavně průseky a doprovodná infrastruktura – zejména koncové terminály, centrální tankoviště v Nelahozevsi a trojice čerpacích stanic na jihu Moravy a nedaleko Kolína.
Základní parametry (před krizí)
- Celková délka trasy na území ČR: 473,3 km
- Instalace: Převážně podzemní
- Přepravní kapacita: 9 milionů tun/rok
- Celkový objem ropovodu: 98 988 m³
- Rychlost proudění ropy v potrubí: 1,0-1,4 m/s
- Průměr potrubí: 528 mm
- Centrální tankoviště ropy: Nelahozeves
- Čerpací stanice na trase: Klobouky u Brna, Velká Bíteš, Nové Město/Břežany
Přesná trasa ropovodu na OpenStreetMap
Samotné MERO na svém webu nabízí hrubý plánek trasy, pomůže ale komunitní mapa OpenStreetMap, ve které si snadno vyfiltrujete kompletní trasu na českém a slovenském území.
Průseky a stavby uvidíte i na Mapy.cz a Googlu
Družba do Česka vstupuje na jihovýchodním okraji země mezi Hodonínem a Rohatcem. Když tato a další místa v trase produktovodu srovnáte s leteckými snímky a záběry ze Street View a Panoramy od Seznamu, snadno narazíte právě na zmíněné průseky, místy odlišnou barvu polí a nadzemní stavby.
