Velká čtyřka prochází revoluční proměnou. Hodinovka už nefunguje, AI přináší nové způsoby odměňování
Práce poradenských firem se s masivním nástupem umělé inteligence (AI) v posledních letech rychle mění. A to ve všech směrech. Od přístupu k novým zaměstnancům přes každodenní procesy a požadavky klientů až po způsob nacenění odvedených úkolů. „Velká čtyřka“ – tedy největší poradenské firmy Deloitte, KPMG, PwC a EY – však příchod technologie nebere jako hrozbu pro svůj segment, spíše naopak.
Přijít do nové práce a být rovnou manažer? To už brzy nemusí být výsada pouze pro pár vyvolených. Například v PwC to bude zanedlouho rutinou, jelikož firma předpokládá, že repetitivní a rutinní práci převezme právě umělá inteligence.
„Za tři roky budeme mít pocit, že noví zaměstnanci fungují spíše jako ti, kteří nyní ve společnosti pracují čtyři roky,“ řekla pro Business Insider Jenn Kosar, která má v PwC na starosti agendu spojenou s AI. Běžnou praxí tak bude, že nováček bude dohlížet na postup umělé inteligence a kontrolovat její práci.
Přístup k juniorním zaměstnancům už nyní mění Deloitte. Dříve se tam juniorní pracovníci připravovali na větší úkoly tím, že formátovali prezentace, prováděli rešerše anebo zapisovali poznámky ze schůzek. Teď to zvládne AI za zlomek času a oni se místo toho učí, jak vést klientskou diskusi, navrhovat řešení a přemýšlet byznysově. „Bez investice do mentoringu a koučinku to ale nefunguje. Není to o tom, že z juniora uděláte seniora za měsíc, ale o tom, že mu dáte šanci růst na smysluplné práci od prvního dne,“ vysvětluje Jiří Žáček, ředitel v týmu AI & Data v Deloitte.
Úplné přeskočení juniorních pozic však podle Davida Slánského, partnera KPMG a odborníka na AI, v práci poradenských firem nelze provést, protože zaměstnancům dávají potřebné „základy řemesla“. Jiný přístup k novým zaměstnancům je však patrný.
„Generativní umělá inteligence už dnes pomáhá nejen juniorním, ale i seniorním kolegům. S oblibou říkám, že náš organizační model se mění z ‚pyramidy‘ – kdy k nám nastupovalo plno kolegů buď jen na zkoušku, či jen na rok, aby získali zkušenost – na takzvanou ‚věž‘, kdy pečlivě i u juniorních kolegů zjišťujeme, jestli poradenství dělat chtějí a vyplatí se tak společně investovat úsilí do jejich rozvoje,“ komentuje.
Plošná redukce zaměstnanců, která by se při nasazení AI na první pohled mohla jevit logicky, však není na pořadu dne. Mění se ale struktura pracovních míst, které jsou potřeba. „Klesá poptávka po operativních a komoditních dovednostech, například v softwarovém vývoji. Naopak roste zájem o lidi, kteří umějí navrhovat komplexní řešení, vysvětlit je srozumitelně i netechnickému publiku a získat pro ně podporu,“ dodává Žáček. Podle PwC dokonce v souvislosti se zaváděním AI nástrojů nová pracovní místa vznikají, jelikož technologie otevírá nové oblasti služeb, které vyžadují specializovanou expertizu.
Změny v procesech i požadavcích
Kromě přístupu k zaměstnancům prochází proměnou i každodenní procesy poradenských firem. Umělá inteligence na jednu stranu práci zefektivňuje, lidský faktor však zůstává nutností. „AI nástroje nám usnadňují analytické práce, stejně jako obecnou tvorbu téměř jakéhokoliv výstupu. Na druhou stranu vyžadují stejné, či dokonce větší úsilí při kontrole takto vytvořeného obsahu a jeho doplnění o kontext a názory známé pouze člověku,“ říká Slánský s tím, že celkový kontext znalosti konkrétního klienta umělá inteligence nenahradí.
Ruku v ruce se změnami v procesech se mění i požadavky, se kterými se firmy obracejí na poradenské společnosti. „Dříve jsme od klienta často slyšeli: Pošlete mi tři konzultanty na půl roku. Teď je to spíš: Přijďte s řešením, které během pár měsíců ukáže jasný přínos. Klienti tak chtějí projekty s měřitelným ROI (návratností investice, pozn. aut.), zajištěnou bezpečností dat a možností škálování,“ uvádí Žáček z Deloitte.
Mnohé firmy navíc zároveň žádají přímo nové služby, které se pojí s využíváním umělé inteligence. „Často se na nás obracejí s požadavky na pomoc při zavádění AI do jejich procesů, včetně zajištění její transparentnosti, ochrany dat či souladu s regulacemi. To vyžaduje nové typy služeb, jako je ‚audit AI systémů‘, které rozvíjíme globálně po celém světě,“ uvádí partner PwC a expert na AI Tomáš Fiala.
Čas nerovná se peníze
Tím, že umělá inteligence dokáže mnohé úkony zvládnout prakticky hned, nedává mnohým podnikům již smysl platit za pomoc s některými úkony přílišné obnosy. Poradenské firmy proto musejí hledat jiné cesty, jak svou práci férově nacenit jinak než pevnou, časem určenou sazbou.
Když AI zvládne během hodiny některé úkoly, na kterých by člověk pracoval týden, těžko za to budou poradenské firmy účtovat ‚týden práce‘. Proto hledají modely, které férově promítnou vyšší rychlost a kvalitu do ceny. „Například u jednoho projektu na automatizaci nákupního procesu pomocí AI jsme práci nacenili podle očekávané úspory, tedy na principu odměny za dosažený výsledek. A to fungovalo pro obě strany. Čas přestává být měřítkem hodnoty a pro některé obory je to celkem šok,“ říká Žáček.
AI jako příležitost
Poradenské společnosti se nicméně shodují, že umělá inteligence přinese spíše celkové zlepšení jejich práce než ohrožení. „Na AI se díváme jako na příležitost k dalšímu růstu. Není tedy naším primárním zájmem omezovat počet juniorních pozic, spíše racionalizovat, čemu se věnují, a posouvat jejich efektivitu v práci právě s AI. Novým talentům tak dáváme šanci využít AI k získání nové přidané hodnoty z této zásadní změny v ekonomice,“ uvádí Zdeněk Dušek, partner oddělení Business a People Consultingu v EY.
Optimistický pohled má i Slánský z KPMG. Zmiňuje však i potřebu nepodceňovat rizika. „Umělá inteligence nás posouvá určitě pozitivně vpřed, jen nesmíme nikdy zapomenout, že je – a musí zůstat – pomocníkem pod kontrolou. Nesmí se stát bezmyšlenkovitě využívaným našeptávačem, či dokonce neřízeným pánem,“ uzavírá.
