Zaměstnávala jen ženy na home office. Softwarová byznysmenka přitom začínala kariéru jako Steve
Průkopnice v technologickém průmyslu, zakladatelka softwarové společnosti Freelance Programmers, filantropka a bojovnice za podporu lidí s autismem. Britská byznysmenka Stephanie „Steve“ Shirley, která zemřela v sobotu 9. srpna ve věku 91 let, ukázala, že se ženy mohou prosadit v oblasti ovládané muži v době, kdy si to ještě málokdo dokázal představit.
„Chci žít život, který stojí za to zachránit, a už nikdy nechci být chudá,“ zapřísáhla se Stephanie Shirley. Oba sliby se jí podařilo během života naplnit. Ten první hned několikrát.
Stephanie Shirley byla inspirací pro spoustu žen v technologickém průmyslu. Průkopnicí byla především díky svému rozhodnutí zaměstnávat výhradně ženy pracující z domova. Z prvních tří set zaměstnanců bylo 297 žen. To se však muselo změnit v roce 1975, kdy byl v Británii přijat zákon o diskriminaci na základě pohlaví, který byl v roce 2010 nahrazen zákonem o rovnosti. V návaznosti na to najala stejný počet mužů i žen.
Raději Steve než Stephanie
Do Británie přicestovala v pěti letech jako židovská uprchlice z Německa před nacistickým režimem na začátku druhé světové války. V roce 1962 začala svůj softwarový byznys, tehdy ještě v prostředí, kterému dominovali muži, a vytvořila tak nové příležitosti pro ženy. Tržby firmy Freelance Programmers dosáhly na začátku 80. let téměř 100 milionů korun. Pod novým názvem Xansa pak v roce 2001 překročily 34 miliard korun.
Ze začátku měla jako žena ve vedení firmy problém získávat klienty. To se ale změnilo, když se začala podepisovat jako Steve namísto Stephanie. Firma byla inovativní v oblasti pracovní flexibility, navržené tak, aby vyhovovala potřebám zaměstnankyň s domácími povinnostmi.
Z funkce výkonné ředitelky odstoupila v roce 1987, ale až do roku 1991 zůstala hlavní akcionářkou firmy. Poté prodala většinový podíl společnosti zaměstnancům a hrdě prohlašovala, že ze 70 z nich udělala milionáře.
Většinu výdělku darovala na dobrou věc
Sama Shirley už v roce 1996 díky zisku firmy zbohatla a založila mimo jiné kolekci umění, kterou později darovala charitativním organizacím. „Vím úplně přesně, proč dávám. Sama jsem dostala tolik, co jiného mi zbývá než dávat?“ konstatovala pro BBC.
V tomtéž roce vybudovala svou nadaci, skrze kterou podporovala nejen projekty spojené s autismem, ale také různé výzkumy v oblasti technologií. Založila organizaci Autistica, která podporuje dospělé osoby s poruchou autistického spektra, a také pomohla při vzniku školy Prior’s Court pro mladé lidi s autismem. S touto vrozenou poruchou se setkala ve svém osobním životě. Její syn Giles trpěl těžkou formou tohoto onemocnění a předčasně zemřel na epileptický záchvat.
Stephanie Shirley za svůj život obdržela nespočet uznání a ocenění nejen díky svému úspěchu v podnikání, ale také právě díky milionům liber, které darovala na charitu. „Stephanie byla inspirativní. Byla to má mentorka a zároveň kamarádka. Bude mi moc chybět,“ řekla pro BBC jedna z předních světových informatiček Wendy Hall.
V Česku přibývá podnikatelek, ale chybí jim vzory
Stephanie Shirley se snažila ženám ukázat cestu k podnikání a řadu z nich k tomu úspěšně inspirovala. V Česku podle ředitelky projektu Ženský byznys Alžběty Králové takové vzory chybí.
Podnikatelskou činnost žen v tuzemsku dlouhodobě podporuje hned několik projektů. Například projekty Ženy v byznysu, a právě i Ženský byznys se snaží vytvářet komunitu pro ženy, které podnikají, nebo s podnikáním teprve chtějí začít. V rámci komunity se mohou vzdělávat, pomáhat si a navazovat nové kontakty.
„Celkem jsme proškolili přes sedm tisíc žen. Díky tomu se kolem projektu vytvořila silná a aktivní komunita podnikatelek, kterou tvoří zhruba čtyři tisíce žen,“ popsala Králová.
Podle dat ministerstva průmyslu a obchodu z roku 2023 bylo v Česku registrováno 771 654 žen podnikatelek oproti 1 340 079 mužů. „V rámci projektu Visa She’s Next proběhl průzkum, který ukazuje, že klíčovými překážkami jsou nedostatek sebevědomí a obavy z neúspěchu, omezené finanční zdroje a vysoké počáteční náklady,“ řekla Králová. Dodala, že důležitá je především dostatečná podpora ze strany nejbližší rodiny.
Jako pozitivní posun vidí různé mentoringové platformy, ať už v zahraničí nebo v Česku. „Jedním z nich je úspěšný projekt She’s Next, který bude v Česku tento rok probíhat již podruhé a bude opět oceňovat mladé podnikatelky a posouvat je velmi prakticky v jejich podnikání,“ vysvětlila Alžběta Králová.
Stereotypy podceňují schopnosti žen v technologiích
Konkrétně ženy zaměřené na technologický průmysl podporuje program Women in Tech. Už čtvrtým rokem v řadě vybírá pět účastnic s nejzajímavějšími projekty, které poté čeká celoroční program a individuální podpora jejich podnikatelských návrhů.
„My ve Women in Tech vidíme, že projekty vedené ženami často řeší zásadní společenské výzvy, které se týkají nás všech – férové podmínky pro rodiče (M.arter), témata jako klesající porodnost a rostoucí radikalizaci mladých mužů (Mingly) nebo bezpečnost a klientské násilí (Sebeobrana pro všechny),“ upřesnila ambasadorka a koordinátorka programu Women in Tech Linda Štucbartová, která je také zakladatelkou projektu Sebeobrana pro všechny.
„Počet žen podnikatelek roste, ale často jde o vynucené podnikání – protože systém jim nenabízí možnost skloubit práci a péči o rodinu,“ upozorňuje s tím, že i ona sama je příkladem tzv. vynuceného podnikání, kdy ženy začnou podnikat proto, že nenacházejí možnost sladit kariéru s rodinným životem. Dodává, že se to netýká jen žen s malými dětmi, ale přibývá i podnikatelek ve věku 45 a více let, které pečují o své rodiče.
Mezi hlavní bariéry, které stojí v cestě podnikání žen v České republice, řadí převahu mužského kolektivu, přetrvávající stereotypy, předsudky související s rodinou, mateřstvím a péčí o dítě a rozdílné platové ohodnocení. „Česko je v rámci platové nerovnosti na chvostu EU – a to je pro ženy v technologiích bariéra, kterou nelze ignorovat,“ komentuje na závěr Štucbartová.
