Kvůli krachu TS Plzeň jsme odepsali desítky milionů, říká šéf Žďasu Cesnek

Pavel Cesnek

Pavel Cesnek Zdroj: Žďas

Momentka z podniku ŽĎAS (Foto: ČTK).
Slévárna Žďas
Strojírenský a metalurgický podnik Žďas ve Žďáru nad Sázavou
Strojírenský a metalurgický podnik Žďas ve Žďáru nad Sázavou
5
Fotogalerie

V době, kdy i významné strojírenské podniky padají do insolvencí, a navzdory ochlazení v metalurgii i automotive, si strojírenská firma Žďas drží stamilionové provozní zisky. “Stát by měl průmysl podporovat, jsme historicky průmyslová země. Jen na službách nám ekonomika nepojede,” tvrdí šéf Žďasu Pavel Cesnek.

Strojírenské podniky v posledních letech kosí jedna insolvence za druhou a bankroty se nevyhýbají ani podnikům s dlouholetou tradicí. Jak vidíte budoucnost českého strojírenství, které vždy konkurovalo spíše nízkou cenou, což už dnes nelze?

Výhoda nižších cen se pomalu vytratila, to je pravda. Zároveň se strojírenství potýká s nedostatkem kvalifikovaných lidí, což v praxi znamená, že musíte odmítat některé zakázky, protože na ně kvalitatitvně zkrátka nestačíte. Na západě je ale tento problém ještě markantnější, takže znám i případy, že německé firmy oťukávaly možnost, že by do Česka přesunuly závody i s know-how. Bohužel pak většinou zjistí, že technici chyběji i v Česku.

Co je příčinou?

Do značné míry to přisuzují špatné nastavenému systému vzdělávání. Kvůli tomu, že stát nedokáže pro strojírenskou profesi pracovníky vychovávat, si je v rámci vyšší odborné školy ve Žďáru nad Sázavou dokonce musíme vyučit sami.

Není problém i to, že pokud se člověk dokáže vzdělávat, tak už ho strojírenská hala zkrátka neláká? Už dříve jste říkal, že průměrná mzda v podniku je pouhých 23 tisíc korun.

Ano, to bylo v roce 2016, nyní máme průměrnou mzdu více než 29 tisíc, takže i tou mzdou se snažíme mladé nalákat. Na druhou stranu, můžeme nabídnout jen tolik, kolik jako firma utáhneme.

Když tu úvodní otázku položím trochu jinak – má smysl zachraňovat strojírenské firmy, které padají do insolvencí a které nemohou nabídnout v průměru vyšší mzdu, než je ta průměrná česká?

To si pište, že má. Nebo nám ta ekonomika pojede jenom na sektoru služeb? Pokud jsou země orientované jenom na služby, tak se jich každá recese dotýká mnohem více než zbytku zemí. 

Někdo může namítnout, že Česko je zase nezdravě závislé na průmyslu.

My jsme historicky průmyslová země a stát by to měl podporovat. 

Jak?

Rozhodně ne dotacemi. Průmyslové podniky by měl spíše chránit před nesmyslně agresivní ekologizací, například cly vůči zemím, kde ekologizaci neřeší.

Kde je ta hranice, kdy ještě investovat do lepšího životního prostředí a kdy už ne? 

Ta rovnováha je právě tam, kde ještě dokážeme konkurovat zemím, které žádné environmentální regulace plnit nemusí.

Na druhou stranu, pokud byste takovou podporu dostali, pak by ta regulace nedávala smysl, protože by nenutila k investicím do snížení emisí.

Ano, pak si ale musíme říci, zda tady vůbec nějakou výrobu chceme. Já doufám, že se česká společnost shodne na tom, že je potřeba výrobu udržet.

Ve Žďasu se výroba drží. Jak si loni firma finančně vedla?

Provozní zisk před zdaněním, úroky a odpisy jsme měli kolem 210 milionů korun. Museli jsme ale odepsat zkrachovalou TS Plzeň, takže čistý zisk byl nižší.

A celkové odpisy spojené s firmou TS Plzeň jsou v jakém řádu?

Celkem se jedná o desítky milionů korun.

Na konci tohoto roku vyhlížíte jaký výsledek?

Měl by být podobný tomu loňskému. Uvidíme, jak moc do toho promluví pokles v automobilovém průmyslu.

O obecném zpomalení ekonomiky se mluví stále častěji. Jak moc to pociťujete?

Pohybujeme se na třech nohách, z nichž každá se chová trochu jinak. Máme metalurgii, výrobu kovací techniky a pak zmíněnou oblast automotive. První náznaky zpomalení jsme začali pociťovat už loni v září, přičemž dnes je to zpomalení evidentní, a to zejména v automobilovém průmyslu a metalurgii. Je to vidět i na tom, že firmy mají spousty volných kapacit, což bylo před rokem nemyslitelné.

Do jakých zemí nejvíce vyvážíte?

Zatímco automotive a metalurgie se soustřeďuje především na tuzemský a západní trh, kovací soubory vyvážíme zejména do Ruska.

Dříve jste zmínil, že chcete, aby se Žďas víc zaměřoval na energetické celky. Letos jste získali třeba zakázku pro Rosatom za 4,3 miliardy korun. Rýsuje se zakázka podobného rozsahu?

I kdyby ano, tak o tom zatím nemohu hovořit. Pravda je nicméně taková, že podobně významné zakázky jsou spíše mimořádné. Důležité je ale zmínit to, že rozhodnutí soustřeďovat se více na energetické celky padlo teprve před dvěma lety, přičemž vybudování zcela nové divize je otázka spíše tří až pěti let. S rozhodnutím našeho strategického investora soustředit se na větší investiční celky každopádně plně souhlasím a i obecně mohu říci, že jsem s přístupem čínské skupiny CITIC maximálně spokojen.

Když cítíte podporu čínské CITIC, proč se nepodařilo zachránit vaši dceřinou společnost TS Plzeň, která zkrachovala?

CITIC neměl s firmou TS Plzeň nic společného, z pohledu výkonných a kontrolních orgánů tam čínská CITIC nebyla vůbec přítomna. Nakonec jsme se s TS Plzeň spojili, což vnímám jako pragmatické vyústění situace, která tam krystalizovala několik let. Za sebe ale chci zdůraznit, že v rámci fúze jsme se zachovali abnormálně korektně a nadstandardně vůči zaměstnancům i ostatním subjektům. Díky nám firma neskončila v insolvenci, což je v našich krajích naprosto ojedinělé.

Nešlo ale tamní výrobu zachovat?

Dlouhodobě se tam nepracovalo na rozvoji firmy, na změně strategie, produktovém portfoliu, ale ani s lidmi. TS Plzeň se navíc soustředila na větší zakázky, u nichž existuje větší riziko. Když pak taková zakázka několik let nepřijde, firma má zákonitě problémy. Hřebíčkem do rakve pak byla insolvence společnosti Vítkovice Mechanika, kde byla TS Plzeň nezajištěným věřitelem a v rámci reorganizace takřka nic nedostala.

Politici tento týden oznámili vysokou investici, v rámci níž má vzniknout společný závod firem Žďas a CITIC Dicastal za osm miliard korun. Víte už, kdy by se měla nová výroba autodílů spustit?

K tomuto se bohužel nemůžu nikterak vyjádřit, protože je to ještě předčasné. Jediné, co mohu říci je jen to, co už je veřejné.