„Uděláme všechno pro to, abychom tu elektrárnu mohli provozovat v řádu desítek let. Máme zájem ji opravit,“ řekl spolumajitel společnosti Jan Dienstl. Nákup Chvaletic za 4,12 miliardy korun podle něj představuje zajímavou investici i kvůli odbytu uhlí z dolu ČSA, které bude výroba elektřiny dál zhodnocovat. ČEZ plánoval Chvaletice provozovat jen do roku 2015.
Dienstl nicméně podotkl, že na celou plánovanou dobu životnosti Chvaletic není v dole ČSA dostatek uhlí. Jistou možností ale podle něj je, že by se provozovala jen část ze čtyř dvousetmegawattových bloků elektrárny. Navíc se podle něj ve Chvaleticích nebude pálit pouze uhlí z dolu ČSA, ale palivová směs z více zdrojů, která bude výhodnější pro kotle v elektrárně. Díky získání Chvaletic se podle Dienstla může začít vyplácet i těžba některého uhlí na dole ČSA, která dosud nebyla ekonomicky výhodná. Je to například těžba v bočních svazích, která s sebou nese nové náklady na odstranění skrývky, nebo hlubinná těžba, takzvané chodbicování, pod ochrannými pilíři zámku Jezeří a obce Černice.
„Pod pilíři se nachází zhruba 70 milionů tun nejkvalitnějšího hnědého uhlí. Chodbicováním se z toho dá dostat zhruba třetina. Roční množství těžby je dané tím, kolik technologických celků nasadíme,“ uvedl Dienstl. Těžba pomocí chodbicování ale podle něj je výrazně dražší než povrchová těžba. Horníci tam musí pracovat ručně nebo pomocí malých technologických celků.
Litvínovská uhelná už podala k Českému báňskému úřadu žádost o povolení hlubinné těžby pod oběma pilíři. Nyní čeká na rozhodnutí úřadu, který by měl také stanovit podmínky, za jakých bude možné chodbicování provádět. To podle Dienstla ovlivní i objem uhlí, který bude možné takto vytěžit.
Podnik také žádá o prolomení těžebních limitů, jinak podle něj bude následovat rozsáhlé propouštění. Jak uvedl Dienstl, první ze tří rypadel na dole ČSA už narazilo na hranici limitů, poslední k ní dojde v roce 2015. Kvůli dosažení hranice územních limitů začala Litvínovská uhelná propouštět, loni už odešlo 400 zaměstnanců. „Dopad na zaměstnanost to bude mít obrovský. To, že my propustíme 2000 lidí, je jedna věc, ale v návaznosti na to odejdou v kraji další dva až tři tisíce pracovních míst. Z pohledu kraje je to problém, ale z pohledu toho místa, Mostu, je to tragédie,“ řekl.
Za hranicí těžebních limitů se ukrývá 780 milionů tun kvalitního hnědého uhlí. „Životnost dolu by se prodloužila o 150 let,“ odhaduje Dienstl. Lidé, kteří kvůli těžbě přijdou o své domovy, by podle Dienstla měli dostat „velkorysou“ kompenzaci. Padnout by ovšem musely dvě obce.
