Přesto lze věřit, že firmy jako Lukoil čelí mnohem menšímu riziku, než se promítá do jejich tržní ceny. Dlouhodobí investoři čelí v podstatě třem typům rizik: z poklesu zisku, ocenění a rozvahy.
Prosté je to u finančního rizika čili rizika poklesu rozvahy. Rizika firmy v neschopnosti splácet nejsou vysoká, a firma je tudíž vystavena minimálnímu finančnímu riziku. Riziko ocenění je u ní velmi malé, protože ocenění vychází nízké v absolutních i relativních číslech.
Protože se Lukoil obchoduje o čtyřicet až padesát procent níže než konkurenti, jeho riziko ocenění je mnohem nižší. Tím hlavním je u většiny ruských firem riziko poklesu zisku v důsledku nečekaných rozhodnutí vlády. Lukoil sice čelí velkému riziku poklesu zisků, ale motivace Kremlu zvyšovat produkci, a tím i příjem peněz, je v dlouhodobém horizontu značná.
Spojíme-li nízkou míru finančního rizika, rizika ocenění i snahu vlády o maximalizaci výnosů, vznikne to, co lze považovat za možná silný a podhodnocený ropný podnik s dlouhodobým investičním horizontem.
Autor je akciovým analytikem Saxo Bank