Nejvíce trubek, dohromady 33 kilometrů, převedly z páry na teplou vodu teplárny ve Dvoře Králové, Brně a v Praze v Holešovicích. „V případě přechodu z parních sítí na horkovodní se běžně snižují ztráty tepla na polovinu, v některých případech i na méně než třetinu stávajícího stavu,“ uvedl Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení.
Soustavy, kde je hlavním palivem uhlí, díky snížení ztrát vykazují také pokles škodlivých emisí oxidů síry a dusíku. Masový efekt investovaných stovek milionů korun v podobě snížení cen tepla však české domácnosti napojené na centrální zásobování ještě nějakou dobu nepocítí.
„V Česku stále zůstává více než 1500 kilometrů parních rozvodů. Odhadujeme, že na horkou vodu by mělo být možné zrekonstruovat asi dvě třetiny z nich. To by si vyžádalo částku přibližně 27 miliard korun,“ odhadl Hájek. Na modernizace budou moci teplárny využít peníze z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, které budou vyčleněny na zvyšování energetické účinnosti.
„Pro specifický cíl zvyšování účinnosti zásobování teplem je odhad financí ve výši 3,86 miliardy korun. Ta ovšem zahrnuje kromě rekonstrukce rozvodů také zavádění kombinované výroby elektřiny a tepla,“ říká Filip Matys, mluvčí ministerstva průmyslu, pod nějž operační program patří.
Dotace, které pokryjí 75 procent nákladů projektu, bude ministerstvo rozdělovat podle toho, kolik energie se díky rekonstrukci uspoří, či podle investičních nákladů přepočítaných na jednotku snížení emisí oxidu uhličitého. „V nejbližších letech by se s ohledem na dostupnost dotačních prostředků mohlo tempo rekonstrukcí parních rozvodů násobně zrychlit,“ odhaduje Hájek. První výzvy na předkládání projektů by mohlo ministerstvo vypsat už na konci letošního roku.
Teplárny rekonstrukcí parních rozvodů řeší dědictví z doby, kdy musely zásobovat horkou párou průmyslové podniky. Řada z nich po roce 1989 zanikla a odbyt tepla v některých soustavách se propadl o více než polovinu.
