Zhruba dvacítka firem, které mají rozpracovány desítky projektů na stavbu větrných parků, proto teď podle informací deníku E15 dělá jejich rychlou inventuru. Z ní vyplyne, které větrníky podnikatelé stihnou postavit ještě letos a které projekty naopak opustí. A dosavadní investice zpravidla odepíšou.
Plány ministerstva průmyslu postihnou i dceru Energetického a průmyslového holdingu (EPH) EP Energy, která připravuje u Chomutova a Moldavy dva velké větrné parky, oba s instalovaným výkonem 60 megawattů. To je téměř polovina výkonu dosud postavených elektráren. Dokud nebude zákon hotový, nechce EP Energy budoucnost projektů komentovat.
„Nicméně rychlé a nepředvídané zásahy do pravidel se negativně promítají jak do sektoru samotného, tak do cen pro spotřebitele. Ti ve finále nesou náklady na investice, včetně těch zmařených,“ říká mluvčí EPH Daniel Častvaj. Náklady na přípravu jednoho takto velkého projektu odhadují experti na desítky milionů korun.
Některé firmy se projektů zbavují. Například developerská společnost Hochtief Development Czech Republic prodala projekt na výstavbu větrného parku v Krušných horách firmě Synergion. Důvody nekomentovala. Nový vlastník ale uvedl, že za připravovaných podmínek nemá park ekonomický smysl. Synergion však doufá, že se podmínky ještě můžou změnit.
Nejistota právního prostředí odrazuje i zahraniční investory
Snaha o rychlé zastavení prudce stoupajících nákladů na podporu obnovitelných zdrojů energie v posledním roce vedla k velké nejistotě mezi investory. V loňském roce byl přijat zákon, který měl obnovitelné zdroje zapojit do tržního prostředí. Následně státní energetická koncepce hovořila o zastavení podpory pro nové obnovitelné zdroje od roku 2015. Teď se stopka pro nové elektrárny plánuje už od příštího roku. U větrných elektráren ovšem jen příprava projektů trvá šest a více let.
„Kvůli této nejistotě před měsícem dva zahraniční investoři ukončili jednání o majetkovém vstupu do několika projektů českých společností,“ řekl Štěpán Chalupa, předseda České společnosti pro větrnou energii. Dalších deset zahraničních investorů má zatím podíly v připravovaných projektech, které zahrnují jeden až pět větrných agregátů.
„Většina zahraničních společností přichází do větrné energetiky z Německa, kde je tento sektor druhý nejsilnější po automobilovém průmyslu. Přístup české vlády se nepochybně rozkřikne také mimo toto odvětví, a tak poškodí obraz země jako vhodného cíle pro zahraniční investice,“ dodal Chalupa.
Kontroly zelených elektráren
Už existující zelené elektrárny chce ministerstvo průmyslu po deseti letech od uvedení do provozu otestovat, jestli ještě mají nárok na podporu. Pokud se prokáže, že se původní investice majitelům už vrátily, o cenové zvýhodnění při výkupu elektřiny přijdou. Kontroly se mají týkat projektů, jejichž tržby za poslední tři roky přesáhnou 7,5 milionu korun. To zasáhne například většinu větrných elektráren. Domácí střešní solární elektrárny tento práh nepřekročí a kontrole se vyhnou.
