V současnosti je uhlí stále ještě dominantním zdrojem především pro výrobu elektřiny. Prolomením limitů by se dostupné zásoby fakticky zdvojnásobily na úroveň 1,7 miliardy tun.
Na jednáních tepláren s těžaři se má také vyjasnit, kolik uhlí může být k dispozici za stávajících omezení. „Budeme diskutovat především o tom, jak co nejlépe využít uhlí před limity, abychom otázku případného prolomení nemuseli řešit pod časovým a ekonomickým tlakem,“ upřesnila mluvčí ministerstva průmyslu Veronika Forejtová.
Ačkoli je těžba uhlí terčem kritiky ekologických aktivistů, kteří prolomení limitů odmítají, využití suroviny může pomoci zachovat centrální rozvody tepla, jež by měly být ekonomicky i ekologicky výhodnější než lokální vytápění. Stát je ale v časovém presu. „Už teď je pozdě, o limitech je třeba rozhodnout ještě letos,“ upozorňuje ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek. Čím později padne rozhodnutí, tím komplikovanější bude příprava další těžby a její náklady, což se projeví i na cenách uhlí a tepla. „Jde o to, jestli bude mít prolomení limitů ekonomický smysl,“ říká Hájek.
Těžaři iniciativu ministra Kuby oceňují. „Je to určitě pozitivní. Ministr se hlásí k zodpovědnosti a chce diskuzi moderovat,“ uvádí Luboš Pavlas, šéf těžařské společnosti Czech Coal, která má za limity největší zásoby uhlí.
Právě Czech Coal už vede tvrdé rozhovory o cenách uhlí s energetickou společností ČEZ, která se aktivně pouští také do teplárenství. Podobně náročná jednání čekají Czech Coal podnikatele Pavla Tykače také s Energetickým a průmyslovým holdingem (EPH) dalších známých byznysmenů – Daniela Křetínského, Petra Kellnera a Patrika Tkáče. EPH je tuzemskou teplárenskou jedničkou.
Díky iniciativě Martina Kuby budou mít těžaři a teplárníci na stole také téma, které je klíčové z hlediska zájmů státu v energetice a teplárenství. Luboš Pavlas očekává, že se během jednání iniciovaných ministrem Kubou také ukáže, které konkrétní teplárny mohou mít s dodávkami uhlí potíže. A také zda se problém netýká jen omezeného počtu podniků, jako jsou Elektrárny Opatovice z holdingu EPH nebo mělnického Energotransu, který právě od EPH kupuje společnost ČEZ. Podle Pavlase se rovněž vyjasní, zda energetické firmy nepotřebují uhlí spíše na méně efektivní, takzvanou kondenzační výrobu elektřiny, při níž se zároveň neprodukuje teplo.
Jakékoliv prolomení těžebních limitů na uhlí by zřejmě nebylo průchodné za současné vládní koalice, která ho odmítla už ve svém programovém prohlášení. Důležité je ovšem samotné rozhodnutí, které by se týkalo budoucnosti a je spojené s formováním aktualizované energetické koncepce. Fakticky by se limity těžby hnědého uhlí prolomily později.
