Mořské větrné elektrárny se prosadí do pěti let

Stavba německého větrného parku Baltic 1

Stavba německého větrného parku Baltic 1 Zdroj: EnBW

Výrobce mořských větrných elektráren čeká klíčových pět let. Do roku 2020 vzroste podle studie firmy Ernst & Young (EY) instalovaný výkon mořských větrných parků z osmi tisíc na více než 20 tisíc megawattů. Cena elektřiny z těchto elektráren by měla spadnout ze 160 na 100 eur za megawatthodinu. Do roku 2023 budou mořské větrné elektrárny schopné cenově konkurovat konvenčním či solárním elektrárnám. Pokud se však tyto cíle nenaplní, po roce 2020 už se technologie podle EY nejspíš neprosadí.

Právě rostoucí počet větrníků bude díky úsporám z rozsahu stláčet jejich cenu, a to až o sedm procent. Dalších sedm procent může podle studie umazat větší konkurence mezi výrobci. Lepší organizace dodavatelského řetězce srazí náklady o tři procenta. Největším impulzem ke zlevnění elektřiny z větru na moři, až o devět procent, budou větší a spolehlivější turbíny s výkonem mezi šesti a osmi megawatty.

Tady se otevírá prostor i pro českého výrobce větrných elektráren a převodovek Wikov. „Pro mořské elektrárny je důležité, aby převodovky měly co nejnižší hmotnost a fungovaly naprosto spolehlivě. Takové vyrobit umíme,“ říká Martin Sychrovský, ředitel pro marketing skupiny Wikov.

Firma už dodávala převodovky pro testovací turbíny s výkonem sedm megawattů instalované u břehů Velké Británie. V Číně se účastnila projektu u Šanghaje, další dodávky směřovaly do Jižní Koreje. „Snažíme se navázat spolupráci s velkými výrobci, ale zatím nemáme ambice být jejich hlavním dodavatelem,“ dodává Sychrovský. Wikov vyrábí 300 převodovek ročně, zatímco Siemens jich ročně vychrlí deset tisíc. Česká firma se tak zaměří spíše na testovací a inovativní projekty mořských elektráren.

Až čtvrtina spotřeby

Velcí výrobci tvrdí, že cíle předvídané studií EY jsou dosažitelné. „Snižování nákladů je hlavní prioritou odvětví. Musíme vytvořit takové podmínky, aby se investice do turbín vyplatily i bez dotací,“ tvrdí Michael Hannibal, šéf mořských projektů Siemensu.

Pokud se projekty prosadí, mohly by v roce 2030 vyrábět až čtvrtinu evropské elektřiny. Pro výrobce se zároveň otevře velký exportní trh. Do roku 2040 se má celosvětově investovat do nových mořských větrných parků 690 miliard eur. Evropanům však budou tvrdě šlapat na paty čínští výrobci.

Bez sítí to nepůjde
V roce 2030 v Evropě může být až 65 gigawattů mořských větrných elektráren, ale zároveň bude nutné investovat do přenosových sítí, které proud z moře dovedou do průmyslových částí Evropy. To je problém Německa. Bavorsko blokuje výstavbu klíčových severojižních vedení. Operátor přenosové soustavy 50 Hz proto pohrozil, že se Německo bude muset rozdělit na dvě obchodní zóny. V Bavorsku a Rakousku by to zdražilo elektřinu. Česku by to pomohlo, neteklo by přes nás tolik německé elektřiny z větru jako nyní.