Vetovaný zákon v jednom předpisu soustředil podporu pro obnovitelné zdroje, druhotné zdroje a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů. Norma se nyní vrací do Poslanecké sněmovny. K tomu, aby byl zákon přijat, je třeba nejméně 101 hlasů jejích členů. MPO nesdělilo, že by chtělo v zákoně provést změny.
„Zákon dále rozšiřuje okruh podporovaných zdrojů energie, a to v situaci, kdy již dnes podpora takových vybraných zdrojů dosahuje neúnosně vysokého stupně a je navíc zcela kontraproduktivní,“ zdůvodnil své veto Klaus. Zahrnutí biometanu mezi podporované zdroje podle prezidenta navíc povede k masivnímu dovozu odpadů z celé Evropy.
MPO ale namítá, že zavedení nové legislativy bylo spojeno s evropskou směrnicí a měla již platit. Při zachování současné legislativy hrozí Česku žaloba ze strany Evropské komise a finanční sankce. Podpora všech zdrojů v novém zákoně je také podle MPO podmíněna splněním řady podmínek, které povedou k energeticky efektivnímu využívání těchto zdrojů.
MPO: Podpora biometanu se z rukou nevymkne
Řadu sporů vyvolala v zákoně stanovená podpora biometanu. Klesla sice z původního návrhu 4000 korun na 1700 korun na megawatthodinu. Energetický regulační úřad však chce podporu biometanu ze zákona úplně vypustit.
„Energetický regulační úřad vnímá prezidentské veto zákona o podporovaných zdrojích energie jako reálnou možnost k jeho přepracování a omezení dopadu podpory obnovitelných zdrojů do cen elektřiny a plynu,“ uvedla mluvčí ERÚ Jarmila Lehnerová.
Podle MPO bude ale rozvoj biometanu v tuzemsku do roku 2020 přesně naplánován a projekty budou pod velkou kontrolou. Každé dva roky se budou vyhodnocovat. O maximální výši podpory biometanu má rozhodovat ERÚ a každý rok může být podpora měněna a nastavována podle aktuální situace na trhu.
Předseda sdružení výrobců biomasy CZ Biom Jan Habart míní, že u podpory biometanu žádné potíže nehrozí. „V zahraničí to také funguje bez problémů,“ uvedl. Důležité podle něj je, aby v zákoně zůstala zachována podpora výroby tepla z obnovitelných zdrojů.