„Ekonomicky je prolomení limitů věc jasná. Bez dohody s těmi lidmi (v severních Čechách) ale nemožná,“ řekl na konferenci o budoucnosti teplárenství pořádané deníkem E15 předseda Teplárenského sdružení Mirek Topolánek.
Topolánek: Vázat cenu hnědého na černé je nesmysl
O cenu uhlí vedou teplárníci a těžaři velké spory už několik uplynulých týdnů. Jednání, které moderuje stát jménem ministerstva průmyslu a obchodu, je ale médiím i veřejnosti uzavřené. Na konferenci však přesto zazněla slova, která napoví, jakým směrem se asi debata ubírá. Jádrem sporu je to, že těžařům cena, kterou teplárny platí za uhlí, připadá moc nízká. Místopředseda Czech Coal Jan Dienstl soudí, že by se cena hnědého uhlí měla řídit cenou černého uhlí. S tím ale nesouhlasí Mirek Topolánek. Cena černého uhlí je totiž evropsky kotovaná, zatímco hnědého nikoli. „Těžba černého uhlí je velmi drahá, musí se dotovat, ale hnědé uhlí je ekonomicky zajímavé. Jsou to zcela dva odlišné byznysy. Vázat cenu hnědého uhlí na černé je sice chytré, ale nemá to logiku,“ řekl Topolánek.
Dienstl: Vyvlastňovací zákony má i Německo nebo Británie
Další velké téma, o kterém se debatovalo, jsou zásoby hnědého uhlí v Krušných horách, které leží „za limity“. Podle ministra průmyslu Martina Kuby by měl stát zvážit všechny varianty a to včetně té, která počítá s prolomením limitů těžby. „Nebavme se, zda limity prolomit či ne, ale jestliže ne, co to bude znamenat pro ceny energie a konkurenceschopnost,“ řekl Kuba. Zásoby do vytěžení stávajících zásob uhlí vystačí do roku 2020, debatu je ale podle ministra potřeba vést už nyní, protože než se těžaři k uhlí za limity vůbec dostanou, může trvat 8 až 10 let.
Odpůrce prolomení limitů na konferenci zastupoval Jan Rovenský z Greenpeace. Pokud by Česko přestalo vyvážet uhlí ve formě elektřiny, nebude nutné limity vůbec prolomit, řekl ekolog na konferenci. Česko podle něho vyváží kompletní produkci z dvou hlavních uhelných elektráren, Počerad a Prunéřova. Vláda by podle Rovenského také měla z horních zákonů vyjmout „komunistické vyvlastňovací paragrafy“. S tím nesouhlasí místopředseda Czech Coal Jan Dienstl. „Stát tím ztratí přístup k nerostným surovinám. Ty paragrafy má i Británie nebo Německo,“ argumentoval.
Greenpeace: Centrální systém tepla zachovat
Greenpeace je pro zachování současného systému centrálního vytápění, který Česko provozuje. Je ale podle něj nutné posílit podíl státu na vytěženém uhlí. Z vytěženého uhlí má nyní stát pouze 1,5 procenta ceny, podle Rovenského by měl mít alespoň 20 procent. Uhlí by mělo být dodáváno přednostně teplárnám místo kondenzačních elektráren s nízkou efektivitou, řekl také Rovenský. S tím, že by se mělo uhlí používat přednonstně na tzv. kogeneraci, při níž vzniká elektřina i teplo, souhlasí i zástupci Dalkia a EPH.
Na jedné věci se shodly všechny strany: ministr Kuba, ekolog Rovenský, těžař Dienstl i teplárník Topolánek: je třeba využít odpadů. Česko má na skládkách až 3 miliony tun odpadů, které by bylo možné využít k výrobě tepla. Kdyby se podařilo spálit alespoň 2 miliony tun, mohlo by to ušetřit až 1,2 milionů tun uhlí ročně, zaznělo na konferenci. Teplárníci i ministr Kuba plánují odpad více pálit, zatímco Greenpeace jsou spíše pro jeho recyklaci. „V současnosti ale Greenpeace nevede žádnou aktivní kampaň proti spalovně odpadů,“ řekl Rovenský.
