Na konec podpory obnovitelných zdrojů doplatily hlavně větrníky

Český energetický gigant ČEZ obnovil výstavbu větrného parku na jihu Rumunska. Ilustrační foto.

Český energetický gigant ČEZ obnovil výstavbu větrného parku na jihu Rumunska. Ilustrační foto. Zdroj: wikimedia.org

Tažení státu proti rozšiřování obnovitelných zdrojů energie loni nejvíce zadusil větrné elektrárny. Česká společnost pro větrnou energii očekávala, že se postaví turbíny s výkonem 30 megawattů. Licenci Energetického regulačního úřadu (ERÚ) však získalo jen sedm projektů s výkonem 7,4 megawattu. Autorizaci ministerstva průmyslu a obchodu pro stavbu přitom na konci jednoho roku mělo 25 projektů s výkonem 401 megawattů.

Solární elektrárny zažily doznívající boom malých a středních střešních instalací, které ještě loni měly nárok na získání podpory. Licenci dostalo šest tisíc výroben s výkonem 52 megawattů. Oproti roku 2012 se zájem propadl o třetinu.

„Projevil se loňský pokles podpory, který nasměroval zájem o střešní instalace zejména do míst, kde lze velkou část vlastní vyrobené elektřiny spotřebovat přímo v domě nebo továrně,“ říká Veronika Knoblochová, ředitelka České fotovoltaické průmyslové asociace.

Letos éra rychlého dotovaného rozvoje obnovitelných zdrojů skončí definitivně. „Počet výroben se určitě navýší, ale pravděpodobně nijak výrazně,“ tlumočí očekávání ERÚ jeho mluvčí Jiří Chvojka.

Vývoj větrných energetických kapacit v CeskuVývoj větrných energetických kapacit v Cesku | ERU/E15

Na podporu už budou mít nárok jen větrné, malé vodní a geotermální elektrárny, které získaly autorizaci ministerstva průmyslu, nebo stavební povolení do loňského 2. října a stihnou se postavit do konce roku 2015. Výše podpory se jim oproti loňsku snížila o pět procent.

Investorům, kteří chtěli dokončit větrné projekty připravované několik let, zkomplikovala situaci Česká národní banka řízeným oslabením koruny. Kvůli tomuto zvýšení pořizovací ceny elektráren a snížení podpory se spoustu projektů nevyplatí stavět.

Ve hře je nicméně pořád dokončení dvou obřích větrných parků, za nimiž stojí EP Renewables patřící Energetickému a průmyslovému holdingu a plzeňská firma APB. Dohromady mají mít instalovaný výkon 200 megawattů, což je 75 procent výkonu dosud stojících elektráren.

Vývoj solárních energetických kapacit v CeskuVývoj solárních energetických kapacit v Cesku | ERU/E15

Budoucnost solárních elektráren se bude odvíjet především od toho, jestli ministerstvo průmyslu zjednoduší pravidla pro pořizování panelů pro samozásobení elektřinou.

„Při vlastní spotřebě více než 70 procent vyrobené elektřiny ze střešních panelů už jde o výhodnou investici. Jenže jejich pořízení brání řada administrativních bariér, jejichž odstranění ministerstvo zatím nijak aktivně neřeší,“ dodává Knoblochová. Řeč je třeba o nařízení, že majitel panelů musí mít status podnikatele.

Instalační firmy, které se konce podpory slunečních elektráren nejvíce obávaly, se nyní snaží rychle přizpůsobit novým podmínkám. Už neprodávají jen panely, ale přidávají i další zařízení, která umí řídit spotřebu a využití sluneční elektřiny pro vlastní potřeby.

Elektřina zlevní – senát schválil snížení dotací pro obnovitelné zdroje