Dá se mluvit o druhém solárním boomu, kdy první, „zlatokopeckou“ fázi investičních solárních farem vystřídala fáze druhá, spotřebitelská. Evropští výrobci panelů – většinou německé firmy – ale jeden po druhém krachují, protože asijským výrobcům nedokážou konkurovat. Ozvuky této globální bitvy už dolehly i k nám. Na konci července ukončila výrobu největší česká továrna na výrobu panelů ve Valašském Meziříčí.
Zbude jen Solární ulice?
Sklářská výroba má ve Valašském Meziříčí dlouhou tradici. Skleněné výrobky všeho druhu tu sklárny S. Reich & Co. vyráběly už v polovině devatenáctého století. Židovský podnikatel Reich tu vedle výpadovky na Rožnov vybudoval průmyslovou zónu, ve které nyní sídlí německý výrobce skla Schott.
Když v roce 2005 sklářská firma rozšířila výrobu o fotovoltaické panely, po moderní hranaté továrně tu pojmenovali ulici. Na začátku července ale Schott oznámil, že s výrobou končí a všech 500 zaměstnanců propustí. Krátké období výroby panelů tu příštím generacím bude nejspíš připomínat už jen název ulice.
„Máme tu také lidi, kteří mají zájem o tuto továrnu. Ukazovali jsme jim prostory,“ řekl deníku E15 Robert Kuba, předseda dozorčí rady Schott Solar, který sem přijel z německé centrály řešit ožehavou situaci kolem propouštění s českými odboráři a také pokusit se výrobu prodat novému investorovi. Jména zájemců ale Kuba neprozradí. „Máme zájemce z Evropy a samozřejmě z Asie,“ říká německý manažer. .
Proč musela zdejší továrna zavřít, když počet panelů zejména na střechách českých domácností stoupá? „Na trhu se objevil obrovský převis nabídky, z níž většina je vyrobená na Dálném východě, v Asii. Nabídka dvakrát převyšuje poptávku. To samozřejmě vyvolává neuvěřitelný tlak na cenu,“ vysvětluje Kuba.
Kromě konkurence levných čínských panelů, na kterou Kuba naráží, je tu ještě druhý důvod: vlády v Evropě postupně zrušily dotace pro výkup zelené energie. „Zatím ještě nemůžete srovnávat náklady na energii, kterou vyrobí solární panely, s náklady na energii, jež se vyrobí ve velké jaderné nebo tepelné elektrárně. Ta chvíle se ale blíží,“ předpovídá Kuba.
Případ SolarWorld
Schott není první (a zřejmě ani poslední) firmou, které se v soláru nedaří. Q-Cells, Odersun, Solon… To je jen několik z mnoha malých a středních německých podniků, které kvůli asijské konkurenci zbankrotovaly nebo jsou v insolvenci. Akcie padají i lídrovi trhu, firmě SolarWorld.
„My máme velkou šanci z této krize vyjít dobře. Naše výhoda je, že máme uzavřený celý výrobní cyklus,“ řekl v rozhovoru pro deník E15 člen managementu německé firmy Armin Müller.
SolarWorld má také výhodu, že kromě továrny v Evropě vlastní i výrobu v USA. Ve Spojených státech se trh potýkal s podobnými „problémy“, jaké zažívá Evropa: levnou čínskou konkurencí. V říjnu loňského roku tu kvůli tomu právě zmíněný SolarWorld podal podnět na federální ministerstvo průmyslu a obchodu.
Výrobci solárních elektráren hlásí finanční problémy
Gartner: Produkce solárních panelů roste, ceny padají
Ministerstvo se rozhodlo firmě vyhovět a na dovážené čínské panely uvalilo clo. Oficiální odůvodnění: čínské dotační programy jsou v rozporu s pravidly WTO. Začala tím obchodní válka. Čína reagovala oznámením, že zavede cla na dovoz výrobních zařízení a solárního křemíku z USA. K podobným krokům teď tlačí politiky i výrobci v Německu a v EU. Brusel oznámil, že se situací bude zabývat, na rozhodnutí se čeká.
Asie = často nižší kvalita
„Evropská unie by to udělat měla,“ říká mluvčí České fotovoltaické průmyslové asociace Miloš Cihelka. Čínské panely jsou podle Cihelky obecně méně kvalitní než ty vyrobené v EU. „Mají nižší životnost, vyšší poruchovost. Je to podobné jako u spotřební elektroniky, nižší cena rovná se nižší kvalita. I když existují výjimky,“ říká.
Připouští ale, že se díky čínské konkurenci, a tedy nízkým cenám zkracuje lhůta, kdy se investice do solární elektrárny na střeše domu majiteli vrátí. Odhadnout ji si ale netroufá. „Záleží na řadě věcí. Kde si koupíte panely, jak hodně svítí slunce, velikost instalace,“ vysvětluje.
