ČEPS byl loni nucen v některých situacích zvládnout přenos až 3500 megawattů elektrického výkonu, přitom obvyklá hodnota se pohybuje kolem 1000 megawattů. Problémy s přenosem energie způsobila expanze obnovitelných zdrojů v Německu a také odstavení osmi jaderných elektráren na severu a jihu země. Přenosovou soustavu zatížilo také intenzivní přeshraniční obchodování s elektřinou.
Elektřina putuje ze severního do jižního Německa, ale přetéká i do Polska a Česka. Ve větrných dnech se její tranzit zvyšuje až desetinásobně proti obchodním plánům. Pro Poláky, kteří nemají tak robustní přenosovou síť jako Česko, je obrana proti německým přetokům ještě akutnější a na hranicích plánují postavit transformátory do dvou až tří let.
Generální ředitel provozovatele české soustavy ČEPS Vladimír Tošovský připustil, že se o instalaci transformátorů na hranicích s Německem uvažuje i v Česku, i když to považuje až za krajní řešení.
Poplatek za přenos tvoří asi čtyři procenta ceny elektřiny
ČEPS se s německými kolegy snaží smluvně dohodnout na dodržování podmínek bezpečného provozu soustav. Zároveň v příštích letech plánuje ČEPS do modernizace soustavy investovat miliardy korun. „Chceme ten problém vyřešit kombinací několika řešení,“ dodal Tošovský.
Případná instalace transformátorů by se podle Tošovského neprojevila v cenách elektřiny dramaticky. Poplatek za přenos tvoří kolem čtyř procent konečné ceny. „Dohlížel by na to Energetický regulační úřad,“ dodal.
Podobná zařízení na regulaci přeshraničních toků elektřiny již provozuje Rakousko. Podle Tošovského ale situaci nevyřeší instalace transformátorů ve všech okolních zemích. Toky elektřiny by pak byly omezovány příliš.
Bývalý šéf tuzemské energetické jedničky ČEZ a současný předseda její dozorčí rady Martin Roman loni prohlásil, že kdyby Češi na své území elektřinu z Německa nepustili, zkolabovala by naopak německá síť. Němci by podle jeho slov měli za přenos elektřiny přes české území platit, a to až sedm miliard korun ročně.
