V několika případech už dokonce vyjádřila připravenost garance poskytnout. Týká se to i dodavatelů pro českou jadernou elektrárnu Temelín, jejíž dostavba je trnem v oku zejména Bavorům.
Podle spolkového ministerstva hospodářství se jedná o záruky pro firmy podílející se na dodávkách komponentů nebo služeb pro nové reaktory ve střední a východní Evropě nebo v rozvojových zemích. Pokud je vláda schválí, mohli by tito exportéři v případě finančních potíží dostat peníze od státu, vysvětluje německý tisk. Podle ministerstva podporuje vláda těmito garancemi pronikání německých subjektů na nové trhy.
V současnosti má kabinet na stole žádost o záruky pro dodávky na stavbu nové jaderné elektrárny v Číně a návrh na takzvané oznámení o zájmu (Letter of Interest) pro potenciální německé dodávky služeb projektu Cernavoda v Rumunsku. Podle stanice Deutsche Welle bylo už podobné oznámení vydáno v případě jaderných elektráren v Brazílii, Indii, Británii, Finsku a u českého Temelína.
Katastrofa ve Fukušimě přinesla odchod vyspělých zemí od jaderné energie
Česko sází dál na jádro i přes německý tlak
V loňském roce přitom vláda kancléřky Angely MerkelovéAngely Merkelové v reakci na havárii v japonské atomové elektrárně Fukušima rozhodla o urychleném odklonu země od jádra do roku 2022 a přechodu na intenzivnější využívání obnovitelných zdrojů.
Japonsko v době katastrofy a o rok později
„Rozhodnutí spolkové vlády ukončit v blízké budoucnosti civilní využívání jaderné energie se týká energetického zásobování tuzemska. Na suverénní rozhodnutí jiných států využívat nukleární technologie nemá toto rozhodnutí vliv,“ komentoval plány Berlína podporovat výstavbu jaderných zařízení mimo Německo mluvčí ministerstva hospodářství. Zdůraznil, že vláda při posuzování těchto garancí zohledňuje především bezpečnost.
„Takhle ale nevypadá odklon od jádra,“ kritizovala postup kabinetu představitelka ekologického sdružení Urgewald Heffa Schückingová. Státní záruky se podle ní přidělují především těm projektům, které nelze financovat na kapitálových trzích, protože jsou příliš riskantní. „Německá vláda si tak připravuje sama půdu pro příští atomovou nehodu,“ tvrdí Schückingová.
„Není možné, abychom jednu technologii označili za rizikovou, doma už tomuto riziku nechtěli čelit, ale vydávali exportní garance do zemí, kde se o nukleární bezpečnosti vůbec nemluví a kde byly částečně vybrány velmi nebezpečné lokality,“ dodala německá ekoložka.
Jako příklad rizikových projektů uvedla elektrárnu v Číně, Rumunsku a v Temelíně. U jihočeské elektrárny není podle ní ani důvod rozlišovat mezi tuzemskem a zahraničím, neboť leží jen 60 kilometrů od hranic Bavorska a v případě nehody bude přímo zasaženo.
Plánovanou výstavbu dalších dvou bloků v Temelíně kritizují němečtí odpůrci atomu dlouhodobě a nelíbí se ani bavorskému ministerstvu životního prostředí. Česká strana jejich výtky odmítá. V červnu uspořádala v bavorském Pasově veřejnou debatu o dostavbě elektrárny, které se ale zúčastnilo jen pár desítek lidí.
